Takový rozruch! Vypadá to, že jste doma ve Finsku populární jako nejslavnější hokejisté.
Tak to rozhodně ne. Já a třeba Koivu? Hodně přehnané. (smích) U nás ve Finsku je hokej pořád jasná jednička. Pak následuje fotbal. Florbal je až někde za nimi. Jistě, lepší se to. Ale to bych musel hrát ještě hodně dlouho, abych se dožil časů, kdy na tom budeme s hokejem stejně.
Jste největší eso týmu. Cítíte před duelem s Čechy zodpovědnost?
O žádném vnějším tlaku nepřemýšlím. To není můj styl. Jediný pozitivní tlak je ten, který na sebe vytváříte sám. Beru to tak, i proto mě hra baví stejně jako před deseti lety. Stejně jako když jsem byl malý kluk a hrál jsem na ulici hokej s tenisákem spolu s mým bratrem.
Kdo z vás byl tenkrát lepší?
Myslím, že já. Ale jen o něco.
On se jmenuje Mikko, vy Mika. Často si vás lidé pletou?
Zajímavé, že se mě lidé na tohle tolikrát ptají! Ale víte co? Jen v zahraničí. Ve Finsku je to takhle docela normální. Tam si nás nikdo neplete.
V čem jste si ještě podobní?
Jsme bráchové, takže na svět kolem se díváme podobnýma očima. Ale povahou jsme celkem odlišní. Zatímco on je showman, já jsem spíš plachý introvert. Taky dává víc gólů.
I jeho góly budete potřebovat v duelu proti Česku. Těšíte se na zápas?
Ohromně! Tohle bude vážně něco, slyšel jsem, že přijde hodně lidí. Nejradši bych byl, kdyby se hrálo už teď. Teď a tady. Tak jsem nedočkavý.
Co víte o českém týmu?
Že je hodně nebezpečný. Vy Češi jste navíc podobně hrdý národ jako my Finové. Taky jste si v historii zažili své.
Bavíme se o sobotním semifinále. Ale nastoupíte vůbec? V posledních dnech jste měl zdravotní trable.
Ano, pár zápasů jsem tady musel vynechat kvůli žaludečním problémům. Zatím je to pro mě kvůli tomu poněkud zvláštní mistrovství. Nešlo to. Hrál jsem už s lecčíms – se zlomeninou, s modřinami, s teplotou. Ale to je nic proti žaludečním problémům. S tím bylo nemožné hrát.
Takže – nastoupíte?
Cítím se být silný. Ale sestavu vybere kouč.
