Čerstvě sedmadvacetiletý rozehrávačský mág se řadí mezi sportovce, kteří k vrcholu stoupají zvolna, bez nálepky supertalentu. I přesto, že Theodorův život byl basketbalovým směrem nalinkovaný od kolébky. Však se taky nejmenuje Jordan pro nic za nic.
„Můj starší bratr basket miloval. Prý vždycky věděl, že ho budu hrát. Proto mi máma dala jméno Jordan. A kdy jsem s basketbalem začínal? No, já se vlastně kolem basketbalu motal vždycky. Co si vybavuju, hrál jsem ho,“ zavzpomínal v rozhovoru pro server Eurohoops.net.
Čistou dráhu letu za sportovní slávou tahle 183centimetrová dělová koule rozhodně neměla. Během jinošství se Theodore dostal na šikmou plochu.
Co s ním?
Paní Theodorová synovy disciplinární prohřešky vyřešila rázně. Poslala ho na katolickou střední školu.
Dnes je jí za to Jordan samozřejmě vděčný: „Dokázala mě udržet na správné cestě, u školy a u basketbalu. Takže dneska bych nezměnil ani minutu.“
Univerzitní NCAA odehrál Theodore za Seton Hall, navazoval třeba na řeckou legendu Nikose Galise, pětinásobného australského olympionika Andrewa Gaze či dnešního pardubického trenéra Levella Sanderse. Sám se v jednom z těch prestižnějších basketbalových programů sešel i s českým reprezentantem Patrikem Audou.
Dnes Theodorovi patří školní rekord v počtu asistencí na sezonu. Ale málem k němu nedošlo. Ještě dnes se s ním táhne kauza ozbrojeného útoku, za který byl coby student vyšetřován policií. Víc než jen pár klubů se při jednáních o angažmá poptávalo.
„Moje jméno bylo spojeno s něčím, s čím jsem neměl vůbec nic společného. Jenže jak se to jednou objevilo na internetu, dost těžko se toho zbavujete,“ krčí rameny.
Profikariéru startoval Jordan Theodore před čtyřmi lety. Bylo to mimo evropské poháry. V suterénu turecké ligy.
Nejdřív hrál za Antalyi. A sestoupil. Pak působil v Mersinu. A zase sestoupil. S angažmá ve francouzském Bourg-en-Bresse si polepšil. Jeho klub se tak tak zachránil.
Právě ve Francii začala Theodorova cesta vzhůru. Do města pod Alpami přišel v polovině sezony. „Měli tehdy už osmnáct proher, my jsme pak tohle číslo dokázali rozdělit na devět vítězství a devět porážek. Byli jsme jeden bod nad sestupem,“ popisuje americký rozehrávač.
Zaujal dost na to, aby jej do německé bundesligy chtěl frankfurtský Fraport Skyliners. Theodore využil své první pohárové šance bezezbytku. Svůj tým dovedl k triumfu k nově zformovanému FIBA Europe Cupu.
Konečně neměl o ty správné nabídky nouzi. Vrátil se do Turecka a letos nastupuje v Lize mistrů. S Banvitem patří do stejné základní skupiny jako klub z Frankfurtu, jenže zatímco německému týmu patří v osmičlenné tabulce šesté místo, Banvit je s jedinou prohrou na čele pořadí.
Nejlepší listopadové akce Jordana Theodora
Ještě víc kouzlí klub z Bandirmy na domácí půdě. Vyhrál prvních sedm ligových zápasů - třeba nad euroligovými kluby Galatasaray, Darüssafaka a Anadolu Efes či loňským euroligistou Pinar Karsiyaka Izmir.
Aktuálně má sice Banvit bilanci 8-3, když jeho řádění v posledních týdnech zastavily Fenerbahce a Besiktas, ale i tahle bilance zaslouží uznalé pokynutí.
A Theodore? S 20,5 body je nejlepším střelcem turecké ligy, přidává 7,1 asistence, což mu stačí na třetí místo statistik. V Lize mistrů sbírá 14,4 bodu a 6,5 asistencí.
Trojkařem je sice podprůměrným, ale jak se rozjede ke koši, obránci ho zastavují obtížně.
„Jako bych vyrostl. Přijde mi, že se hra kolem mě zpomalila. Mám na hřišti mnohem větší přehled. Teď jde všechno snadněji,“ popisuje své životní týdny Jordan Theodore.
Nezastavilo ho ani nepříjemné, operaci vyžadující zranění hlavy zkraje listopadového střetnutí Ligy mistrů ve slovinském Domžale. Nanejvýš mu zkazilo statistiky.
Sen o NBA prý Theodore stále ještě nevzdává. Ale jde za ním tak, jak kráčel dosud. Postupně. Teď má před sebou vidinu úspěchů s regionálním Banvitem a pak snad euroligové angažmá.
Objevily se náznaky, že FC Barcelona a Galatasatay Istanbul, dva týmy s problémem na rozehrávce, se už během podzimu poptávaly...
„Mám smlouvu v Banvitu, víc mě nezajímá. Ale Euroliga je mým příštím cílem,“ komentuje Theodore jako správný profesionál.
„V Eurolize je spousta dobrých hráčů, kteří na téhle úrovni už hrají dlouho. Já si ale připadám nezastavitelný. Jako by nebyl na planetě nikdo, kdo by mě mohl ubránit,“ dodal už krapet méně diplomaticky.
Nakonec toho má Jordan Theodore s Michaelem Jordanem společného víc, než se na první pohled zdá...
