Když v neděli zrána zaklekla v rámci Evropského poháru klubů do bloků na start čtyřistametrové trati, nervozitou měla stažený žaludek. Napjatá zapomněla počítat krokový rytmus. "Nějak přibližně to ale vím," směje se Denisa Rosolová.
Překážky utíkají rychleji
Z bloků vyběhla pomaleji, s respektem k překážkářské teorii, že ´každý umí běhat do osmé překážky´. "Bála jsem se, že nebudu mít dost sil," přiznává. "Jakmile jsem trochu začala zatahovat, zjistila jsem, že jich mám na rozdávání. Až jsem z toho byla v šoku. Ale je to pozitivní pocit."
Z Dubnice se vrátila s časem 56,42 s - limitem na mistrovství Evropy v Helsinkách. "Byť se běží pomaleji, čtvrtka s překážkami utíká mnohem rychleji," pochvaluje si pětadvacetiletá atletka.
Denisa Rosolová
Před lety bývala výtečnou dálkařkou, závodila ve víceboji, na čtvrtkařské distanci se stala halovou mistryní Evropy.
Na letošním halovém mistrovství světa v Istanbulu, kde skončila šestá, však už naznačovala: Lákají mě překážky. Dva měsíce před olympijskými hrami vsadila na změnu. "Takové věci dělám asi jenom já, že?" směje se Rosolová.
S trenérkou Martinou Blažkovou vypracovaly plán sezony: čtvrtka na páteční Zlaté tretře byla na dlouhou dobu její poslední. Teď chce zkoušet překážky. "Zatím to je pro mě příjemné odreagování. Je mnohem lepší běhat s překážkama než pořád jen rovně, dlouho nikde nic, jen v dálce vyhlížet cíl," směje se.
V Praze s olympijským limitem?
Od trenérů, co viděli její překážkářskou premiéru, slyšela slova chvály. "Že prý to byl pěkný plynulý běh," tvrdí. Ideální nebyl, v nohou cítila únavu z páteční Zlaté tretry a byla příliš opatrná. "Příště by to mělo být rychlejší."
Jak moc? Na časomíře touží vidět údaj lepší než 55,50 s - což je limit pro start na olympijských hrách. Pak dojde na rozhodování, která distance dostane v Londýně přednost. "Nechám to na poslední chvíli. Ani teď nechci spekulovat, vždyť limit ještě nemám!" brání se prognózám.
Posuzovat bude vlastní výkonnost, postavení v tabulkách, lepší šance na finálový úspěch, formu soupeřek. "Na všechno je brzy. Kdo ví, třeba mi to příště nepůjde."
Zatím se zkusí připravit na další start, po návratu z dvoutýdenního soustředění ve Svatém Mořici by jej ráda absolvovala na Memoriálu Josefa Odložila. "V Dubnici jsem závěr běžela sama. Potřebovala bych ale běh, ve kterém bych se za někým mohla vytáhnout," přeje si Denisa Rosolová.
