Postoupil do ní jako jediný český plavec při mistrovství Evropy v krátkém bazénu v maďarském Debrecínu.
"Konečně jsem se dočkal" radoval se dvacetiletý pardubický plavec ze svého prvního finále na seniorském šampionátu. "Ale bylo to hodně těsné," oddechl si.
A radostné pocity znásobil ve finále. Vybojoval šesté místo a časem 2:08,47 minuty vymazal z domácích rekordních tabulek sedm let starý výkon Daniela Málka. "Jsem nadmíru spokojen," jásal Jedlička.
Jako jediný jste plaval finále. Stejně jako při letošním mistrovství světa v australském Melbourne jste byl nejúspěšnějším členem české výpravy. Z toho musíte mít velkou radost, že?
Maximální! I taťka, který za mnou přijel ve čtvrtek, byl strašně šťastný.
Cítíte, že přestáváte být řadovým členem reprezentace a stává se z vás vůdčí osobnost?
Nevím, zda vůdčí osobnost. Ale oporou snad jsem.
Taková pozice ale s sebou bude přinášet i velká očekávání...
Asi jo. Ale nesmím se tím nechat svázat. To by nemuselo dopadnout dobře. Je potřeba plavat s čistou hlavou, jinak to nepůjde. Je to jen sport, nejde o život.
S velkým očekáváním jste ale vyrazil už do Debrecínu, že? V evropských tabulkách jste byl sedmý na prsařské dvoustovce. Věřil jste v postup do finále?
Tajně jsem doufal. Věděl jsem, že bych měl bojovat o finále, pokud zaplavu podobný čas jako při nominačních závodech v Brně.
Z něj jste v rozplavbě ubral osm desetin.
...a zaplaťpánbůh to vyšlo. I když to bylo hodně těsné. Probojovat se do finále je dost těžké. Závodní pole se hodně vyrovnává, mezi třetím až osmým místem byly malé rozdíly. A devátý Rakušan Podoprigora za mnou skončil o 0,35 vteřiny. To je strašně málo. Hodně jsem si oddechl, když mi to vyšlo.
Jedlička v číslechvýsledky pardubického plavce na ME v krátkém bazénu200 m prsa 6. místo, čas 2:08,47 (český rekord) 100 m prsa 23. místo čas 1:00,28 50 m prsa 13. místo, čas 27,78 4x50 m pol. z. 14. místo, čas 1:40,22 |
A nezůstalo jen u postupu do finále. V něm jste vybojoval šesté místo. Navíc jste vylepšil vousatý rekord Daniela Málka.
Bylo to naprosto bez chyby. Abych řekl pravdu, tak ani nevím, z čeho se mám víc radovat. Zda z umístění, nebo z rekordu. Je moc pěkné ho mít po Danu Málkovi, který byl díky tomuto času třetí na mistrovství Evropy. Navíc jsem si zlepšil osobák o vteřinu a půl. To je o dost.
Ve finále jste ale šestý nedoplaval, že?
Byl jsem sedmý. Poté však diskvalifikovali osmého a pátého, díky tomu jsem se v konečném pořadí o jedno místo posunul. Ale kdybych skončil sedmý nebo osmý, tak by mi to nevadilo. Rekord a finále je super.
Dvoustovka je vaší disciplínou. Právě k ní se v Maďarsku upírala nejvíce vaše pozornost?
Určitě. Cítil jsem, že mám vytrvalost. Už čas z Brna mě předurčoval k dobrému umístění. Plavala se ale až v poslední den. Po třech dnech závodění toho máte plné zuby, musíte však pořád udržovat koncentraci. Navíc pořád jste v bazénu. Ráno je rozplavání, pak závod a po něm vyplavání.
A odpoledne vše znovu, protože potřebujete udržovat formu. Za den vlezete třeba osmkrát do vody. Pak neděláte nic jiného, než že sušíte plavky.
Byl jste spokojen i se svými dalšími starty?
Ze stovky jsem byl trošku zklamaný. Čas nebyl špatný, ale stačil jen na 23. místo. To mě trošku rozhodilo. Byl jsem rozčarovaný, že jsem se nedostal do semifinále. Byl to ale neuvěřitelně vyrovnaný závod. Sedm závodníků bylo v jedenácti setinách. To se stávalo v kraulu, ale ne na prsařských tratích. Už i tady to ale začíná být nabité.
Zato padesátka vás určitě potěšila víc.
Spravil jsem si chuť. Dostal jsem se do semifinále, což byl můj cíl.
A pak přišla největší radost na dvoustovce. Mohla by příště z toho být třeba už medaile?
Mohla. I když zlepšovat se dál bude čím dál těžší. Ale na druhou stranu vidím, že se i s těmi nejlepšími dá závodit. Jsou to jen lidi. Tak snad se ještě pohnu dál. Po čtyřech měsících práce jsem se takhle zvedl. Když to bude pokračovat, budu rád.
