Úřadující mistr Francie prestižní kategorie Super 1600 však nezahořkl a hledal novou výzvu. Objevil ji brzy. Kromě francouzského šampionátu se ve voze Renault Clio S1600 účastní mistrovství Evropy.
Úřadující mistr Francie prestižní kategorie Super 1600 však nezahořkl a hledal novou výzvu. Objevil ji brzy. Kromě francouzského šampionátu se ve voze Renault Clio S1600 účastní mistrovství Evropy. Přestože všechny rally jsou pro něj nové, vede si skvěle. Po pěti podnicích devítidílného seriálu je na čele průběžné klasifikace. První místo si hodlá udržet i po víkendové Barum rally Zlín.
"Už se nemůžu dočkat, až vyrazíme na trať. Jsem nadšený, že můžu poznat nové rychlostní zkoušky. Když stojíte na startu testu a nevíte, kam jedete, je to fantastický pocit," poznamenal krátce po příjezdu do Zlína Simon Jean-Joseph, který nezapře, že pochází z Karibiku.
Je otevřený a sympatický jako slunce, které k této části střední Ameriky neodmyslitelně patří. Možná i proto je ostrov Martinik jedním z jeho sponzorů "Přináším v sobě kus Martiniku. Když lidé vidí, že se směji a jsem šťastný, tak si řeknou, že moje země musí být skvělá a třeba ji někdy navštíví," vysvětlil.
Proč jste se rozhodl startovat v mistrovství Evropy?
Být jezdcem rally ve Francii je velice těžká práce. Soutěže z osmdesáti procent znáte, šest jezdců je na stejné úrovni, takže spolu tvrdě bojujete. Navíc po tom, co se mi stalo s Citroenem, jsem byl velmi rozčarovaný. Proto jsem hledal novou výzvu a mistrovství Evropy představuje nejlepší kompromis.
Jakou úroveň má kontinentální šampionát?
Je to fantastické mistrovství. Nejtěžší je bojovat s jezdci, kteří dobře znají trať. V Itálii je nejméně deset pilotů, kteří tamní rally znají a mohou vyhrát. V Polsku, Belgii, na Madeiře nebo u vás je to stejné.
Víte vůbec něco o Barum rally nebo o českých soutěžích?
Vůbec nic. Vím jen to, že historie Československa nebyla snadné. O soutěži nevím nic. Lidé říkají, že je velice rychlá, což mám rád. Pochopitelně něco vím o Romanu Krestovi. Je to velice dobrý jezdec, zajel mnoho skvělých časů. Prvním českým závodníkem, kterého jsem potkal, byl Emil Triner. Kdysi jsme proti sobě bojovali v Antibes.
Úřadující mistr Evropy Bruno Thiry ve Zlíně loni startoval, druhý v evropském pořadí Luca Pedersoli zase má silnější vůz než vy. Cítíte se v nevýhodě?
Nepředstavuje to pro mě problém, ale novou motivaci. Když získáte s nějakou rally zkušenosti, jako například Thiry, vždycky je to výhoda a vůbec přitom nevadí, že před rokem závodil s vozem WRC. Respektuji Bruna i Luku. Pokud mě porazí, tak jim pogratuluji. Ale nesmíme zapomínat ani na další jezdce. Pojede například Polák Kuzaj, domácí Jandík nebo další Češi.
Věříte, že navzdory tomuto handicapu vyhrajete?
Vždycky chci vyhrát. Budu bojovat a věřím, že udělám dobrý výsledek. První věc, na kterou se dívám, je pohoda v autě. Pokud není, těžko můžete dosáhnout na dobré umístění. Když máte z jízdy radost, výsledek se vždycky povede.
V mistrovství Evropy jsou zakázány vozy WRC, což čeští fanoušci nesou velmi nelibě. Co si myslíte o tomto trendu?
Mám před fanoušky respekt, bez nich by to nešlo. Ale musí pochopit situaci. Problém je v tom, že náš sport je čím dál dražší. Sám jsem řídil soukromé WRC, ale nemohl jsem v tom pokračovat. Proto jsem si vytvořil program Super 1600. Tato auta jsou třikrát levnější než modely WRC. Diváci sami uvidí, že jedeme rychle. Jsem si jistý, že můžeme být stejně rychlí jako WRC. Proto jim doporučuji, aby byli opatrní a nestáhli hned u cesty.
Jeden z vašich sponzorů je stejný jako u motocyklového génia Valentina Rossiho. Proto jste do Česka přiletěl už minulý týden a na vlastní oči zhlédl Velkou cenu v Brně. Jak se vám líbila?
Byl to velice hezký víkend. Lákali mě mnohokrát, ale pokaždé jsem měl moc práce. Jsem rád, že teď to konečně vyšlo. V Brně byla fantastická atmosféra, závod byl úžasný. Jen je škoda, že Valentino nevyhrál.
Nepozval jste ho na oplátku do Zlína na Barum rally?
Ne, jeho program je nabitý. Ale lidem z týmu jsem říkal, že budu v Česku taky závodit, aby do Zlína přijeli.
Pocházíte z Martiniku, ovšem většinu roku strávíte ve Francii. Jak často se dostanete domů?
Trochu vás opravím. Nežiji ve Francii, ale po hotelích. Poslední tři roky tvrdě pracuju, je to až bláznivé. V roce 2002 jsem absolvoval jedenáct soutěží, loni sedmnáct stejně jako letos. K tomu připočtěte kolem čtrnácti víkendových testování a další propagační akce. Ovšem nepláču. Tuto práci jsem si vybral a je fantastické, že se můžu věnovat své zálibě. Na Martiniku strávím za celý rok zhruba měsíc. Není to moc, ale jsem vždycky šťastný, když se můžu vrátit domů. Náš ostrov je fantastický a je to můj ostrov. Vždycky, když se vracím, cítím jeho nezaměnitelnou vůni.
Co na vaše evropské vytížení říkají přátelé a rodina na Martiniku?
Jsme smutní, že se nevidíme častěji, ale nemůžete mít všechno. Na svět se dívám pozitivně, protože život je příliš krátký. Sám jsem si zvolil bohatý program, protože mám rád to, co dělám.
