Jaké pro vás zatím Giro z pohledu atmosféry a zázemí je? Větší, než jste si před vašim debutem představoval?
Asi jsem to právě takové očekával. Tedy že tu bude všechno veliké, pěkná show i atmosféra. Takže mě to nějak extra nepřekvapilo.
A překvapil vás průběh sardinských etap? Začalo to už senzačním vítězstvím Rakušana Pöstlbergera v úvodní den.
Mladý kluk, který zaskočí sprintery a jde do růžového, to byla fakt pecka.
Ve třetí etapě pak přišel namísto očekávaného hromadného dojezdu mohutný útok stáje Quick-Step, který roztrhal pole.
Celá ta etapa byla nervózní, hodně foukalo, ale šlo spíš o protivítr nebo o vítr do zad, ne o bočák. Až na posledních deseti kilometrech se otočil a prasklo to.
Vy jste v této koncovce v hlavní skupině chyběl a ztratil minutu. Co se přihodilo?
Když v takových pasážích začne po zatáčce nebo po kruhovém objezdu foukat silný vítr z boku, většina těch týmů o takovém nebezpečí ví dopředu z týmového rádia, protože jejich sportovní ředitelé nebo jiní pomocníci projíždějí trasu dopředu v autech. Proto mají přehled, kde a jak bude foukat a informují o tom jezdce. Některé týmy na takový moment vyloženě čekají s plánem, že to tam roztrhají, což byl v neděli vyloženě případ Quick-Stepu. A potom to dopadlo takhle. My jsme menší prokontinentální tým, je pro nás už tak těžké držet se v pelotonu v popředí. Někoho předjedete a oni vám to hned vrátí a předjedou vás zpátky. Jakási hierarchie je v pelotonu cítit, nejezdí se nám tam úplně ideálně. O to větší respekt teď mám k Leovi Königovi, že dokázal v prokontinentálním týmu zajet Top 10 na Grand Tour. To má opravdu velkou hodnotu.
Pro vás může jít i o otázku zkušeností, ne? Až pojedete druhou nebo třetí Grand Tour, budete mít poziční boj v pelotonu víc zažitý.
Tak já jsem v neděli i čekal, že se tam na větru něco může stát, jenže o tu výhodnou pozici se nám s našim dresem opravdu bojovalo velmi těžce. A na Grand Tour je to přece jen ještě o něco nervóznější než jinde.
Sardinii jste poté opustil s celkovou ztrátou 1:45 minuty.
Ale my jsme už předtím říkali, že celkové pořadí pro nás není prioritou. Na Sardinii jsem si jel víceméně sám, ostatní z týmu se mi nesnažili pomáhat tak, že by mě v balíku kdovíjak chránili. Prioritou týmu je chodit do úniků a zkusit získat nějakou etapu. Takže ty události byly ovlivněné i tím, že týmovou podporu jsem na Sardinii žádnou neměl. Počítají s tím, že bych tu první dvacítku celkově mohl dát třeba i bez podpory, že to tak nějak vyplyne.
Vaše CCC mělo na Sardinii každý den v úniku jednoho muže. S tímto zviditelněním patrně panovala u vedení týmu spokojenost.
Určitě. Když se nám nepovede výsledek, chceme být aspoň vidět v úniku. Zatím nebyla žádná velká možnost, že by únik dojel až do cíle, protože jsou malé rozestupy v pořadí a každý chtěl mít růžový dres. Ale jednou ten únik dojede až do konce. A když v něm vždycky budeme někoho mít, budeme i k etapovému úspěchu blíž.
Když jsme spolu hovořili před týdnem, měl jste obavy, co s vámi provede nachlazení, která vás před Girem postihlo. Jak se tedy vaše tělo dalo dohromady?
Jo, zdravotně se cítím dobře. Ještě první den mi nebylo nic moc, ale teď je to dobré, jsem už víceméně v pořádku.
Takže výšlap na Etnu je i pro vás výzvou?
Rozhodně si chci v té etapě vyzkoušet, jak na tom vlastně jsem. Jde o první dojezd, co by mi mohl sedět, proto chci zjistit, jak si oproti ostatním stojím, jestli jim budu stačit, nebo naopak budu hodně pozadu. Abychom viděli i do budoucna, jak bychom měli závodit.
Jinými slovy, budete zkoumat, jak se udržíte s vrchařskými lídry ostatních stájí?
Dá se to tak říci. Zkusím s nimi zůstat co nejdéle. Zatím nedokážeme odhadnout, jak dlouho to bude. Etna hodně napoví o stavu mé kondice.
Bylo by příjemným zjištěním dojet na ni v první dvacítce, jako se vám to už letos na World Tour povedlo?
Bylo by to asi dobré. Ale v nějaké etapě bych rád nakoukl i do desítky. Nemusí to být vždy z hlavní skupiny favoritů, třeba i z nějakého úniku.
Jaký průběh této etapy očekáváte? Na prvním obtížném stoupání na Portellu by se ještě nic zásadního stát nemělo a vše podstatné se odehraje až na Etně?
Myslím, že se to rozjede opravdu až na Etně. Ale nikdy nevíte. Může za to Movistar vzít už na prvním kopci a jet tempo až po Etnu. Nebo za to někdo vezme ve sjezdu. Nebo odjede brzy malý únik, etapa bude kontrolovaná a pojede se dlouho v klidu. V dnešní cyklistice se nedá nic moc předvídat.
Profilově se vám stoupání na Etnu, až do cíle u Rifugio Sapienza, zamlouvá? Pamatujete si televizní přenos ze zatím posledního zdejšího výšlapu Gira?
Ne ne, to stoupání neznám, ani z televize, jen jsem viděl jeho profil. Asi nebude patřit k úplně nejtěžším kopcům na letošním Giru, ale zároveň určitě není ani lehké. Tak uvidíme.
Na rozdíl od rovinatých etap na Sardinii byste ale tentokrát měl mít i týmovou podporu, že?
Myslím, že ti lidé z týmu, co se nedostanou do úniku, by mě pod ten kopec mohli nebo měli zkusit dovézt tak, abych ho začal dobře, abych se tam sám před ním neplácal na větru. Ale to vše upřesní až porada před startem.