Dakarská rallye se po jedenácti ročnících vrací z Jižní Ameriky, kde se po opuštění Afriky konala od roku 2009, a pojede se nově v Saúdské Arábii. Závod oficiálně začíná až 5. ledna, ale pro Jana Brabce odstartoval už během roku.
„Beru to jako takový závod sám se sebou,“ pokusí se jezdec z Nosislavi vystihnout situaci, do které se dostal.
Především se musel zotavit z následků havárie z konce května v tuniské poušti. Zlámal si nohu pod kolenem, žebra, obě zápěstí, kostrč a páteřní trny.
„Nejtěžší ale bylo, že jsem si potrhal kůži na zádech, která se nechtěla přichytit zpět. Začal jsem ztrácet krev z oběhu. To bylo poměrně dost vážné, tam mi šlo trochu o život,“ připouští tvrďák Brabec, zrozený pro úděl dakarského dobrodruha na motokrosových a superkrosových závodech. „V nemocnici mi museli dát dva litry nové krve. Chytla se dobře, byla to moje skupina. Nemůžu si na nic stěžovat, ta nemocnice byla úplně špičková,“ vzpomíná s vděčností na péči soukromé kliniky na ostrově Džerba.
Podstoupil tam operace zlomenin a také transfuzi, když hematom na zádech zapříčinil nedostatek krve. Kytku mu až k posteli přinesl tamní ministr kultury, který se na zraněného jezdce přišel podívat.
Na co si však Brabec stěžovat mohl, byla délka léčení. Měsíc si poležel, další dva měsíce trvala rehabilitace. Brabec musel napřed zatěžovat zlomenou nohu, což bylo další klíčové zranění, ohrožující jeho kariéru.
Brzo si srovnal v hlavě, že s ježděním na motorce neskončí a že pracuje na návratu. Jenom dva dny si v bolestech myslel, že už závodit nebude, následně však pookřál. „Jsem dobitej jak pes. No stane se. Nebudu zpátky ani silnější, ani rychlejší, ale budu zpátky brzo,“ sdělil tehdy.
A nyní už nesouhlasí ani s tím, že nebude silnější či rychlejší. „Rychlost se mi vrátila, noha drží, záda taky. Hlava je v pořádku, mám natrénováno, můžu být v klidu. Jsem stoprocentní,“ hlásil v týdnu ze soustředění v Chorvatsku.
Trénuje tam s dalším dakarským jezdcem Štefanem Svitkem ze Slovenska. Do Chorvatska se vydali proto, že tamní cesty prý věrně simulují podmínky v prvních třech etapách Dakaru 2020.
„První dny mají být kamenité, šotolina. Jsme v Zadaru a všechno tady je: šotolina, rychlé pisty, kamení, skála. Ještě po svátcích se budeme připravovat na Slovensku a na Nový rok se letí,“ plánuje Brabec.
Motocykl KTM 450 Rally, na němž pojede, pojmenoval Anežka na počest své babičky, která byla jeho fanynkou. Převezme si jej po vylodění materiálu 2. ledna, o tři dny později se začíná.
Jan Brabec
O tom, co ho v lednu čeká, má Brabec jen mlhavé představy. Nepatřil k těm, komu by se Dakar v Jižní Americe nelíbil; žádný jiný ani zatím nepoznal. Má za sebou ročníky 2018 a 2019.
„Bavilo mě to, hlavně 40. ročník (rok 2018) ve třech zemích byl pestrý. Nevím, co čekat od Saúdské Arábie, ale to je asi jedno, protože to neví nikdo. Řekli nám, že první tři etapy budou na skále, víc nic. Roadbooky budeme dostávat vždycky až těsně před etapou. Nikdy jsem v Saúdské Arábii ani nebyl. Je to blíž, není tam tak velký časový posun, tak se necháme překvapit,“ vyhlíží rodák z Hustopečí.
Jeho cílem je dostat se v konečném pořadí do elitní třicítky. „Nejdůležitější je motivace a pozitivní mysl,“ říká Brabec.
