Závěr spolupráce by si snad lépe nenaplánoval. V posledním utkání celé své éry získal se Zorou bronz, když překvapivě udolala favorizovanou Porubu. Pro olomouckou házenou šlo o první cenný kov od roku 2010. „Medaile je výsledek pěti let práce všech lidí, kteří se kolem týmu motají,“ říká Jan Bělka.
Už jste rozklíčoval, co vás dovedlo k bronzu?
Jedním z motivů bylo, že holky cítily, že medaile je kousek. A po utkání mi říkaly, že se se mnou chtěly medailí rozloučit. To jsou věci, které si pak člověk spojí, že tak asi měly být.
Sérii o bronz jste začali domácí výhrou, v Porubě jste ale druhý zápas prohráli a jen o den později se hrál rozhodující duel. Co se s týmem přes noc stalo?
To bych taky chtěl vědět, protože - upřímně - jsem tam rozhodně na vítězství nejel. Vnitřně jsem po druhém utkání cítil, že holky chtěly rozhodnout a porážka je hodně rozhodila. Ale vnitřní stavba týmu, jak byl nastavený na bronz, byla hrozně silná, hlavně v obraně. Výborně chytala Rašková a měli jsme naprosto špičkovou defenzivu. Porubě se nedařilo tolik v útoku a byla z toho nervózní. V posledním utkání tedy rozhodla psychika. Byli jsme na tom lépe, protože soupeř si myslel, že nás přehraje o deset gólů, a teď najednou nebyl schopný dát za poločas víc jak osm gólů. Sice jsme měli horší útok, ale v obraně jsme byli fakt dobří.
Jan Bělka vede trénink české reprezentace házenkářek.
V čem byl letošní rok jiný než ten loňský, kdy jste se nedostali do play-off?
Jiný... Spíš byl stejný, kádr se proti loňsku nezměnil. Tehdy jsme jeden zápas v Písku zaváhali, jinak bychom byli v play-off taky. Letos jsme celkově předváděli kvalitnější herní výkony. Zase se to posunulo o kousíček dál, kam jsme to chtěli dostat s Luckou Fabíkovou a Vladanem Táborským, kteří mi pomáhali i letos. Není to totiž jen moje práce a odraz letoška, ale celých pěti let. Vždyť některé holky jsou tu celou dobu. Postupně to stále posouváme tam, kam chceme - v tréninku i složení týmu. V téhle sezoně bylo klíčové doplnění Táňou Gajdošíkovou. Letošní medaile však není výsledkem letošního roku, ale pěti let a všech lidí, kteří se kolem týmu motají.
Byly oslavy po dlouhém čekání o to lepší?
Hodně jsem o tom přemýšlel. Z hlediska zážitku je podle mě lepší vyhrát boj o třetí místo než skončit druhý. Protože o bronz bojuju, vyhraju a mám z toho obrovskou radost. Naopak být ve finále je krásný a stříbrná medaile je hodnotnější, ale momentální zážitek je lepší u bronzu. U nás byl navíc překvapivý. Takže emoce byly a poslední minutu jsem měl husí kůži. Hrozně se mi líbilo, jak se holky radují po celoroční dřině a po tom, co všechno tomu obětovaly. Na oslavách jsem jinak nebyl, protože jsem hned musel odjet na kurz. Ale vím, že to holky oslavily jak deset titulů.
Už před sezonou jste v klubu ohlásil, že tahle bude u áčka vaše poslední. Proč?
Myslím, že pět let je maximum, kdy jsem mohl holkám něco dát a cítil jsem, že to chce změnu. Pak se buď musí změnit celý tým, nebo trenér. Před sezonou jsem věděl, že tento rok zvládneme, ale pak musí přijít někdo nový, kdo holky posune dál. Už jsou u nich věci, které nevidím, protože je mám v nějaké škatulce. Další věc je i psychický odpočinek. Trénuju třináct let, z toho pět v interlize, do toho reprezentace, takže víkendy skoro neexistují a téměř jsem nebyl doma. Před dvěma měsíci jsme měli doma přírůstek, proto i rodina zvítězila. Teď budu mít roční odpočinek.
Jan Bělka
A pak se vrátíte?
Uvidíme, co bude za rok. Budu kolem klubu pracovat, pomáhat s tréninky, protože jsme dostali výběrové tréninkové centrum mládeže. A když bude u áčka potřeba s čímkoli pomoct, jsem k dispozici, ale nechci do toho zasahovat nebo se vnucovat. Zůstanu také jako asistent u reprezentace, protože to je čest a jsem tam rád, je to příjemná práce. Nevypadnu z toho. Příští rok můžu třeba začít u mládežnického družstva, tomu se nebráním. Od vrcholové házené u žen si ale chci na nějakou dobu odpočinout. Minimálně na dva tři roky, protože je náročné, skloubit to ještě se zaměstnáním, a já chci všechno dělat naplno. Takto bych měl pocit, že něco šidím.
Jak budete vzpomínat na pět let na lavičce Zory?
Před play-off bych asi nebyl úplně šťastný, protože by mi chyběl ten úspěch. Jinak hráčky se k nám hlásí pomalu samy, že za nás chtějí hrát a studovat tu, v týmu jsou spokojené. Máme jediný odchod - Adrianu Míšovou, která je v Mostě a udělala dobře, protože u nás by se momentálně na pivota nedostala. Ale něco tam chybělo, ten poslední krůček. Spíš tam bylo víc stresu a některé věci byly až moc negativní, tak jsem se ptal sám sebe, jestli to mělo cenu. Teď zpětně po úspěchu to cenu mělo a jsem za to rád. Bylo to příjemné, spravedlnost na světě je a rád na to budu vzpomínat.
Zoru bude trénovat Hegar, končí Gebre SelassieNovým trenérem olomouckých házenkářek se stal Jan Hegar, který dříve vedl extraligové muže Hranic. Asistenta mu bude dělat Libor Malínek, jenž v minulosti působil v Zoře jako asistent i hlavní kouč. „Trochu jsem se na výběru podílel, protože jsem chtěl, aby linie přibližně pokračovala,“ prohlásil dosavadní kouč Jan Bělka, jenž po pěti letech opouští lavičku na vlastní žádost. „Věřím, že vedení klubu nebude po letošním třetím místě hned čekat postup do finále. Momentální kádr ale má na play-off,“ dodal Bělka. V dosavadním interligovém týmu je zatím známý jeden odchod. Šestadvacetiletá střední spojka Anna Gebre Selassie už oznámila svůj úmysl v olomouckém klubu nepokračovat. |
