"Měl jsem hrozně velkou radost. Takovou, jakou jsem ještě nezažil," září sedmnáctiletý gymnazista. Česko díky němu získalo na kontinentálním mistrovství teprve druhé juniorské zlato, to první v podání Terezy Smutné je 15 let staré.
Šampionát v dánském Odense přitom pro něj nezačal nejlépe. Nemocný ve skupině čtyřikrát vyhrál a dvakrát padl, do vyřazovací části šel až z 22. místa. Jenže pak už všechny soupeře, i ty věhlasné, bodal jako včela. Deklasoval 15:6 Švéda, 15:5 Rusa, 15:10 Izraelce, ve čtvrtfinále rozdrtil i silného Němce 15:3.
"Nejdřív to šlo bezproblémově, pak už zápasy byly napínavé," připomněl Čupr medailové řeže. V semifinále přemohl Izraelce Herpeho nejtěsněji 15:14. Stejně jako ve finále Ukrajince Makijenka.
"Bylo to opět 14:14, skončil čas. Losovalo se o minutu výhody, já ji měl, on musel dát zásah. Kdyby se mu to nepovedlo, vyhrál jsem. Ještě předtím jsem ho ale se štěstím trefil já," líčí mladý Ústečan cestu za zlatem. "Bylo nádherné, že se na takovémturnaji jednou hrála česká hymna a ne velmocí jako Itálie."
Šermuje už 10 let. "Děti koukají v televizi na mušketýry a myslí si, že to je ono. On v tom ale hned viděl sport. Což bylo na sedmiletého kluka nezvyklé, protože tohle odvětví vyžaduje trochu víc intelektu a ne jen ten dětský zájem," podotýká šermířův trenér Jiří Suchý.
Sám Čupr vzpomíná: "Mušketýři v tom nebyli. Jako malý jsem šerm zahlédl v televizi, hrozně se mi zalíbil. Přemlouval jsem rodiče, ať ho zkusím. Našli jsme oddíl v Litoměřicích a už jsem u toho zůstal."
Věnuje se kordu, v němž se boduje na celém těle. "Jsem rád, že jsem na něj přešel z fleretu, který může rozhodčí občas ovlivňovat a kde se bodá jen trup a límec masky."
Kam až Čupr došermuje? Jeho tichým přáním je olympiáda. Na Londýn 2012 to nevidí, spíš až na další.
