Šestice mužů, co bude na startu, umí maraton pod 2 hodiny a 6 minut, šest žen zase pod 2:24 a Jana Moberly, manažerka elitních běžců Volkswagen Marathonu Praha, věří: „Při dobré konstelaci bychom mohli vidět rekord.“
Pro nového rekordmana by pražští organizátoři sice museli v kase najít 10 tisíc eur, což je předem slíbená odměna za nové traťové maximum, ale pro dámu, jejíž prací je plnit startovní listinu těmi nejlepšími, by to byla odměna. A taky potvrzení toho, že má na africké rychlonožky čich.
Atletická manažerka v zájmu co nejvyšší kvality maratonu podnikla i novinkovou věc - v únoru vyrazila do Keni hledat nová jména pro „svůj“ závod. A místo pro lov bylo možná to nejpříhodnější.
Vítejte ve městě šampionů, stojí na ceduli na začátku města Iten. „Bylo by hezké, kdybych takto mohla lovit každý rok,“ zasnila se Moberly. „Obrovský zážitek.“
Na světových závodech je totiž k vidění pouhý zlomek běžeckých zásob černého kontinentu. I v Praze se v neděli představí sotva dvě desítky vyvolených.
„Ale když jsem stála v Itenu a kolem probíhaly stovky špičkových běžců... Z každého z nich by čeští trenéři byli úplně nadšení, mít je ve své stáji. Tam člověk pochopí, jak je těžké se prosadit, tvrdě si to vydobýt. Dostat se do týmu v Keni, to je obrovské štěstí.“
A stejné pak je najít uplatnění ve světě. Věhlas Pražského maratonu podpořený Zlatou známkou, nejvyšším oceněním od federace IAAF, už Moberly dostává do komfortní situace, kdy si může diktovat. Dnes není problém přilákat na start běžce s výkonností kolem 2:08. „V této oblasti musím opravdu tvrdě odmítat,“ kývla. „Zejména běžce z Keni a Etiopie, kterých je velké množství.“
Zato ulovit závodníka s výkonem pod 2:06 nebo i lepším jednoduché není, protože takoví závodníci se soustředí na Marathon Majors, seriál šesti nejprestižnějších maratonů planety. A tam Praha (zatím?) nepatří.
„Získat takové běžce je pořád trošku oříšek, ale daří se nám to.“ Jak? Balík peněz je možná tím nejsilnějším argumentem, protože elitní africké hvězdy si účtují startovné v řádu tisíců eur, dlouhodobé vztahy s jejich manažery jsou protiváhou ekonomického pohledu.
„Třeba minulý víkend jsem strávila dva dny v londýnském hotelu Tower Bridge a jednala s manažery,“ říkala Moberly. „Samozřejmě je to hlavně otázka peněz, ale nemůžeme konkurovat New Yorku nebo Londýnu a jejich nabídkám. A pak záleží právě na jednáních.“
Třeba právě z nich vzešel nový rekordman Pražského maratonu.
