Prší, aspoň nebude prášit...
Start (9.00) - Dlouhatánský had více než šestnácti stovek účastníků obdivně zahučí a pustí Dominátora na čestné místo do první řady. Spadnou první kapky deště. „Aspoň nebude prášit,“ řekne startér do megafonu.
1. km - Začíná se zostra. Peloton se valí po silnici čtyřicítkou. „To bude celý závod?“ ošívá se Hašek.
5. km - Průjezd kamenným lomem u Hlinska. Šplháme pomaloučku k vrcholu. „To brácha už by tam byl, má troje plíce,“ vzpomene si Dominik na mladšího Martina, fotbalistu, toho času působícího ve vídeňské Austrii.
7. km - První větší kopce, první kletby. Pozdní zařazení přehazovačky způsobí spadnutí řetězu.
8. km - „Jedém, jedém,“ volají další závodníci. Skoro každý přidá povzbuzující slovo, každý druhý si chce sáhnout. „Viděl's? Předjeli jsme Haška, já mám dneska splníno,“ ozve se za námi.
15. km - Vítr zesiluje, znovu prší. Sjezdy v bahenních kolejích jsou opravdovou „lahůdkou“. Nohy, stroje i tváře jezdců pokrývá souvislá černohnědá vrstva bláta.
17. km - Dominik tahá svačinku. Dvě sousta rohlíku se šunkou. „To mi připravil Radim,“ pochlubí se a vzpomene olympionika Kořínka, který daleko vpředu bojuje o špici.
20. km - První okruh končí, stoupáme k hradu Helfštýnu. „Hašek na hrad,“ skanduje dav. Ještě ne. Namísto k nádvoří otáčí podél hradeb zase dolů. Zbývá víc než šest hodin práce.
Bahenní lázně, krkolomné pády
26. km - Občerstvovací stanice. Tvář hrdiny lidu značí vyčerpání a - hlad. Plnými hrstmi hrabe do mís s rozinkami a čokoládou, pije iontový nápoj.
29. km - Prudký sjezd, Hašek přimáčkne brzdy víc, než by měl, a letí. Přímo přes řídítka. „To nic,“ zvedne se jako kočka po pádu z desátého patra. Otřepe se, narovná špinavý trikot a jede dál.
35. km - Bahnité brody, mokré klouzající kořeny a kamenité srázy. Vždy ve střehu, jedna nadávka střídá druhou. „Prej nepráší,“ procedí mezi zuby při dalším zaboření do jílovité půdy. „Ježíšmarjá, na co jsem se to dal,“ láteří Dominator.
38. km - Při každém šlápnutí zazvoní kotouč zadní brzdy. Kolo dostalo ránu a „šmajdá“. Haškův spolujezdec Martin Luňák, majitel firmy Olpran, vysouká ze zablácené kapsy mobil a volá mechanika. „To bude dobrý, šlapej,“ povzbuzuje Haška.
42. km - Druhá občerstvovací stanice. Servismani proudem vody z hadice čistí zablácené stroje. „Počkejte, vždyť mě všichni předběhnou,“ říká hvězda a nenápadně se vyvléká od žadatelů o podpis. „Chceš pivo?“ ptám se nesměle. „Ani náhodou,“ zavrtí hlavou.
46. km - Prší, po poli u Slavíče fučí vichřice. „To je zima, to je hrůza,“ skučí Hašek, jedoucí jen v krátkých rukávech.
„Nebojte, jsem doktorka“
49. km - Milénov. U jednoho z domků muž čistí projíždějícím kola a žena nabízí koláčky a horký čaj. „Jsme občerstvovačka Bike klubu Odry,“ hlásí. „Ale Haška berem taky.“ Jako v depu F1. Než naskočí znovu do pedálů, nacpou mu do pusy ještě tabletku magnézia proti křečím. „Nebojte, jsem doktorka,“ volá paní domácí na rozloučenou.
50. km - „Kořka vyhrál,“ pípá mobil šéfa firmy Martina Luňáka. „No a my to zase odjistíme tady zezadu,“ dodá Hašek.
54. km - BUFET 500 M, hlásá tabule u cesty. „Kdyby nám tak šel naproti,“ povzdychne si Hašek a zarputile se sklání nad řídítky. Nohy už neberou.
55. km - Zpestření jídelníčku přináší manželka Alena. Výtečný jablečný štrúdl. „Máme i kafe,“ nabízí kdosi z doprovodu.
58. km - „Bacha, chlapi, tady je to měkký,“ křičí chlapík v prudkém sjezdu. Hašek sáhne na brzdy a po hlavě letí ze srázu. „Já se lekl víc jeho,“ povídá potom, naštěstí bez následků.
Král jede krajinou
67. km - Slavkov, další depo.„Chcete masáž?“ nabízejí se fyzioterapeutky. „Ne, díky, honí nás limit,“ mrkne na hodinky a přitlačí do pedálů.
72. km - Zemědělci na poli udiveně vzhlédnou. „Vážně, to je on,“ jen sledují v němém úžasu kolonu jezdců.
74. km - „Hašek, Hašek,“ burácí partička z hospůdky se zahrádkou. Kdyby to viděl Armstrong, zapomněl by na Tour.
78. km - Další hrozen žadatelů o podpis se vrhá na Dominátora v nepříjemném stoupání. On se jen omluvně usměje...
85. km - Poslední „krpál“ k hradu. Bouřící špalíry lidí probouzejí poslední zbytky sil v Dominátorových nohou. Věrný druh Luňák zůstává vzadu, samou silou přetrhl řetěz. Hašek dře a předjíždí borce před sebou.
86. km - „Hašek na hrad,“ skanduje znovu dav. Teď ano. Sluneční paprsky nesměle olíznou zaplněné nádvoří.
Cíl (16.55) - Dominik Hašek protíná cílovou pásku. Na 1097.místě v čase 7:56:07, něco přes hodinu náskoku na časový limit. Ihned jde gratulovat týmovému kolegovi Radimu Kořínkovi, který zrovna na pódiu přebírá cenu za vítězství. „Díky všem, bylo to skvělý,“ řekne do mikrofonu. Stoupne si do fronty, aby si u hadice proudem ledové vody opláchl zablácené nohy. Pak se v týmové dodávce převlékne, sedne do kempinkového křesílka a trpělivě rozdává podpisy. Klidně i na fotografie Kořínka. Hašek totiž už došel...
 Domink Hašek před startem závodu horských kol Kolem hradu Helfštýna |
 Na startu 4.ročníku horských kol Author Šela Marathon kolem hradu Helfštýna v Týně nad Bečvou jsou Dominik Hašek (39) a lídr jeho týmu Radim Kořínek (1351) |
