Útoky na historicky nejlepší čas mítinku se letos nejčastěji skloňují ve spojení se sobotním Mattoni 1/2Maratonem Karlovy Vary. Loňské rekordy 1.01.21 Etiopana Teshome Mekonena a 1.09.17 Francouzky Christelle Daunay se mají otřást. Dva největší favorité Nicholas Kipkemboi a Edwin Kiptoo z Keni mají shodné nejlepší osobáky 1.00.11, Tsehay Desaglen umí půlmaraton za 1.09.04 a společně s další Etiopankou Mulu Sebokou (1.09.53) budou favoritkami mezi ženami.
Méně se už mluví o rekordních časech českých vytrvalců z loňského roku: 1.08.43 Ondřeje Fejfara a 1.17.57 Ivany Sekyrové, která je také připravená zaútočit na svůj rekord a kvůli časové kolizi s dnešním startem odmítla dokonce i kvalifikaci na MS v běhu do vrchu.
Povězte, bude se otřásat také váš rekordní čas?
Reálné to je. Uvidí se až podle momentálního stavu. Pod 1.18 bych měla zaběhnout, to jsem ale chtěla i minule a vítr mi to pak trochu pokazil. Jako placemakera budu mít Jakuba Coufala, který se mnou celý závod poběží, třeba se tím bude čas plnit o něco lépe a pod 1.17.30 se dostanu.
Proč právě Jakub Coufal jako vodič?
Loni jsem si ho našla po cestě (smích). Letos se mi nabídl, že má dobrou formu, ale nezáleží mu až tak na tom, jak rychle poběží, trať si chce jen proběhnout, takže by mi rád pomohl a závod mi odvodil.
S čím budete spokojená?
Pokud obhájím vítězství, bud strašně ráda. A když bude i dobrý čas, o to víc budu spokojená. Třeba se mi poběží dobře a bude to ještě lepší, to se ale uvidí až podle aktuálního stavu.
A ten je?
Připravená bych být měla. I odpočinutá, což mi zrovna moc nevyhovuje (usměje se). Od trenéra jsem měla v přípravě trochu volněji, ale ve škole toho máme teď spoustu, navíc jsem objížděla závody s našimi děvčaty, byly jsem pryč v úterý i ve středu, takže hlavou jsem teď trochu někde jinde. Jak to ale ve Varech uvidím, bude to lepší a na ten svůj start se zorientuju.
Mluvila jste o loňském větru, na sobotu se předpověď různí a ve hře byl také déšť.
Zrovna před chvilkou jsem se dívala na počasí a podle poslední předpovědi by pršet nemělo, tak snad to vydrží. Horší je to s větrem, mělo by foukat nějakých pět metrů za vteřinu. Podmínky mají ale všichni stejné, dá se to zvládnout.
A vy jste připravená „to“ zvládnout?
Jak chodí člověk do práce a neběhá úplně profesionálně, do toho se v atletickém klubu věnuje dětem.. Zkrátka, pokud tomu nedává sto procent... Mám týden, kdy jsem úplně v pohodě a ten další nestíhám pořádně ani jednu regeneraci. To je špatně. Ale pořád mě to baví. Ukazuju se na předních pozicích a z toho mám radost.
Po roční pauze jste se nicméně v Pardubicích vrátila na český mistrovský trůn v půlmaratonu a navázala tak na své triumfy z let 2006, 2007, 2008, 2011 a 2013 a přidala svou desátou medaili v půlmaratonu.
Půlmaraton mi jako trať sedí asi nejvíc a ten Vinařský se mi letos povedl. Čas mohl být sice o něco lepší, ale i tak jsem maximálně spokojená. Pokaždé se všechno nepovede a tady šlo hlavně o medaile.
Z pohledu domácího fanouška budete v sobotu na startu pro něj největší hvězdou. Co říkáte té masivní podpoře?
To víte, že mě to těší (usměje se). Kolikrát, když jdu nakoupit, tak se mě lidé ptají, jestli jsem to já, ta Ivana Sekyrová. Je vidět, že se trochu stydí, ptají se, jestli mi to nevadí, že se zeptali. Mě to ale těší, když slyším: Ivano! Nebo: paní učitelko!
Aby ne. Pro sokolovské školáky jste určitě výrazným sportovním vzorem.
Včera jsem zrovna slyšela při návratu ze školy od dětí, jak jdou pomáhat s občerstvením a jak strašně mi budou fandit. Říkala jsem jim, že je to dobře a hlavně ať mi podají dobře pití (smích).
