O plnou třetinu se postarala Jarmila Kratochvílová, která se stala královnou mistrovství. Na sever Evropy přijela coby čerstvá světová rekordmanka na trati 800 metrů a pověst, jež ji předcházela, beze zbytku naplnila.
Tím však její slavné dny zdaleka nekončily. Triumfovala i na čtvrtce, navíc v novém světovém rekordu, když jako první žena pokořila hranici 48 vteřin. Záda jí kryla Taťána Kocembová, která doběhla druhá. Famozní duo spolu s Milenou Matějkovičovou a Zuzanou Moravčíkovou nakonec ještě vydřelo stříbro ve štafetě na 4x400 metrů.
I ve vrhačských sektorech se zlatilo. Koulařka Helena Fibingerová přehodila posledním pokusem všechny své sokyně a obrázky jejího vítězného tance vzápětí oblétly planetu.
Titul světového šampiona v hodu diskem si přivlastnil Imrich Bugár a skvělé představení československých barev vyšperkoval bronzem jeho kolega Gejza Valent. Na třetí příčku vystoupil i koulař Remigius Machura. A chodec Jozef Pribilinec, který vlastně medailovou žeň načal, se v závodě na dvacet kilometrů ozdobil stříbrem.
V Helsinkách se chopil pozlaceného žezla tyčkařský car Sergej Bubka, jenž coby neznámý mladíček překvapivým prvenstvím zahájil léta svého panování. O slovo se mocně přihlásil i Carl Lewis, který svou účast na stovce, v dálce a ve sprinterské štafetě proměnil ve tři zlaté medaile. O rok později na OH v Los Angeles přidal ještě triumf na dvoustovce a zopakoval legendární kousek Jesseho Owense, což se mu na světových šampionátech nikdy nepodařilo.
Třikrát si vykračovala na nejvyšší stupínek i Marita Kochová, která na zlatou hromadu přihodila ještě stříbro. Naročným a úspěšným dvoustartem se blýskla Američanka Mary Slaneyová-Deckerová, jenž nenašla přemožitelku na 1500 metrů i na dvojnásobné trati.
Mistrovství světa se zúčastnilo 1551 atletů ze 153 zemí. Ze záplavy slavných jmen i velkolepých skutků však přesto nejvíce ční hrdinské skutky Jarmily Kratochvílové. Dvě zlaté medaile, které získala v rozmezí 22 hodin, podložila i fantastickými výkony, což potvrzuje i fakt, že její časy na 400 a 800 metrů jsou spolu s helsinkým maratonským maximem Australala Roberta De Castelly jako jediné stále platnými rekordy světových šampionátů.
