Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nebyl to rychlý kilometr, řekl Holuša po souboji s Rudishou

Jakub Holuša (vpředu vlevo) na kilometrové trati na Zlaté tretře. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

1 2017
Jakub Holuša si na Zlaté tretře Ostrava v běhu na 1 000 metrů hlídal olympijského vítěze Davida Rudishu tak, až mu uniklo vítězství v závodě. Skončil o devět setin druhý za Keňanem Nicholasem Kipkoechem (2:18,51).

„Jsem spokojený, vyšlo to, že jsem porazil Rudishu. Je to pro mě velký skalp. Jen je škoda, že se toho bál, mohl kilometr rozběhnout rychleji, ale asi by skapal ještě více,“ řekl Jakub Holuša, odchovanec opavského Sokola, k olympijskému vítězi na 800 metrů, který doběhl čtvrtý.

Před závodem jste říkal, že jste se Rudishovi vždy díval z dálky na záda. Tentokrát ne?
Při osmistovce to vypálí a člověk nemá šanci ho chytit, ale tady jsem si běžel za ním a říkal si, že uvidíme, co se stane. Ale měl jsem toho dost, nohy nešly lehce.

Měl to být pro vás rychlostní test před útokem na český rekord na patnáctistovce. Byl?
Nebyl to rychlý závod. Bylo to jen takové příjemné zazávodění si. Nebyl to úplně ideální běh ani na osobák na tom kilometru, za ním jsem byl o takové dvě vteřiny. Moc mi toho ten závod neukázal. Předpokládal jsem, že půjdeme na dvě patnáct, že budu moci běžet naplno celou dobu, ale vážně to nebyl rychlý kilometr.

Bylo to tím, že jste se držel Rudishi?
Samozřejmě kdybych šel za vodičem, tak jsme běželi rychleji, ale to bych potom musel celý závod táhnout. Navíc tady docela foukalo, což také hraje roli. A nejsem typ, který to ostatním tahá. Jsem typ, který čeká a pak útočí.

Skončil jste druhý. Mrzí vás, že jste nevyhrál, nebo to přebíjí vítězství nad Rudishou?
Určitě mi to zvedne sebevědomí, ale pro rychlou patnáctku to neřeší nic. Kdybych zaběhl dvě patnáct, to bych si řekl, že je to skvělé.

Třetí doběhl nadějný Filip Sasínek. Utkali jste se spolu poprvé?
Letos ano. Vím, že byl za mnou, ale nějak jsem to nevnímal, šel jsem si svoje.

Berete souboje s ním prestižně?
Kamarádíme se bez problémů, ale v závodě chce být každý nejlepší, každý se soustředí na sebe. Prestiž v tom je, na naší trati chceme být oba nejlepší. Na dráze to je mezi námi boj, ale po běhu se jdeme spolu vyklusat a bavíme se.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze