I s jednou minelou a jedním zaváháním se česká biatlonistka Kateřina Holubcová protlačila do elitní dvacítky. To je měřítko kvality.
"Samozřejmě, že mě ztráta deseti vteřin při nabíjení a jedno trestné kolo mrzí. Mohla jsem být třeba do šestky. A to už by byl pro mě hezký výsledek," řekla v cíli. Nebyla nadšená, ani zklamaná. Zdálo se, že svůj výsledek bere s nadhledem.
Před závodem byste byla s 18. místem spokojená?
Do desítky je to úspěch, do patnáctky moc dobrý výsledek. Na mistrovství se připravily dobře všechny. A špička je čím dál širší... Byl to boj. Víc jsem čekala od Apelové, Poireéové, Denkingerové. Všechny jsou kolem třicítky. Taky hodně chtěly. I já mám svoje osobní cíle. I já jsem ze sebe vydala všechno.
Na Dislovou ztrácíte před zítřejším sprintem necelou minutu a půl? Je to hodně, nebo málo?
Loni jsem byla v Oberhofu ve sprintu taky dvanáctá a po stíhačce 49. Zítra se jede nový závod. Teď to v hlavě nenosím a nepřemýšlím o tom...
Takže nebudete uvažovat, jak zazávodit a dotáhnout se třeba do první pětky?
Ne. Bude to závod položka po položce. Můžu být pátá, můžu být padesátá.
Ale osmnácté místo je dobrá výchozí pozice. Ztráta není příliš veliká.
To je pravda. Na druhou stranu platí, že se mě stíhačky v téhle sezoně nedaří a většinou jsem vždycky propadla. Půjdu do toho s čistou hlavou a bez nějakých cílů, které by mě třeba deprimovaly. Hlavně, abych z toho závodu měla dobrý pocit.
Viděli jste se během dne s manželem Tomášem, který v dopoledním závodě skončil patnáctý?
Jo, viděli. Hned jsem mu popřála. Jsem ráda, že takhle dopadl, přála jsem mu to. Myslím, že ani reprezentační trenér Janoušek podobný výsledek nečekal. Jsem ráda, že dokázal, že na to má a že do český špičky určitě patří.
Mistrovství světa v rakouském Hochfilzenu má za sebou první soutěžní den. Pro vás i manžela začalo hodně podobně jako před rokem. Můžete oba šampionáty porovnat?
Já bych neporovnávala. I když Tomáše patnácté místo s čistou střelbou třeba trošku mrzí. Špička se opravdu rozrostla. Stále do ní naskakují nové závodnice, ty horší se zlepšují. Není snadné se mezi patnácti dvaceti nejlepšími udržet. Je neuvěřitelné, co všechno vydrží třeba Číňanky. Trénují před závody, po závodech. Vidím je snad stále jenom v závodních kombinézách.
Co do zítřejšího závodu budete dělat?
Dám si něco sladkého, budu odpočívat a regenerovat.
