Sešla z mysli, zmizela z muzea.
A najednou je zpět. Její matka Melanie Molitorová se pod zamračenou londýnskou oblohou choulí do zimní bundy, ale ona se směje, když jí fanoušci zpívají píseň na uvítanou. Poskakuje po dvorci číslo dvě, jen soupeřka nikde.
"Třeba zaspala," přemýšlí v pravé poledne Čechošvýcarka, než Ukrajinka Olga Savčuková dosprintuje na kurt.
Savčuková je ve Wimbledonu nováčkem. Hingisová tu debutovala v roce 1995, o dva roky později se ve věku 16 let a 278 dní stala nejmladší šampionkou 20. století.
"Přesto se znovu cítím jako nováček. Je to tak dávno, co jsem tu hrála naposledy, že mi všechno připadá nové," říká navzdory 25 letům věku.
Wimbledon ji předtím zažil jako bezstarostnou teenagerku, znechucenou mladou dámu i ztrápenou ženu. "Když jsem tady v sedmadevadesátém vyhrála, zdálo se mi, že má vláda bude pokračovat až do příštího století. Připadala jsem si nedotknutelná. Byla jsem světová jednička a zároveň dítě, které se baví. Neměla jsem zábrany," vypráví.
O dva roky později se už nebavila. Řešila rozchod s matkou i milostné peripetie. V 1. kole tehdy podlehla kvalifikantce Dokičové 2:6, 0:6, čímž způsobila na turnaji největší šok v historii ženské dvouhry. "Přestane se vám dařit, trápí vás zranění a najednou vidíte, že existuje i spousta věcí mimo kurt, které vás zajímají," vypráví.
V roce 2001 ukončila s bolavým kotníkem kariéru, testovala jiný život a letos se pokorně vrátila. "Zjistila jsem totiž, že mě nic tak neuspokojuje, jako když jsem na kurtu."
Celý letošní rok Hingisová vyvrací pochybnosti. Že nebude dost silná... "Omyl. Mám lepší fyzičku než dřív." Nebo že už nikdy nevyhraje turnaj... "A vyhrála jsem v Římě!" Přesto světová jednička Amelie Mauresmová říká: "Obávám se, že dost sil na vítězství v grandslamu Martina už mít nebude."
Vyvede z bludu i ji? Hingisová se nezúčastnila žádného přípravného turnaje na trávě, trénovala pouze v hale v matčině tenisovém centru. To však nic neznamená. Před triumfem v sezoně 1997 strávila dva týdny ve Švýcarsku, jezdila na koni a hrála jen na antuce. Kurt číslo dvě platil vždy za "pohřebiště favoritů", Hingisová zatím vede nad Savčukovou 5:2. Ale kým vlastně je v letošním Wimbledonu? Opravdu favoritkou?
"Jsem dobrou outsiderkou," namítá a znovu se směje, i když ji déšť vyhání do šatny. "Ženský tenis nemá svého Federera. Mnoho hráček tu může vyhrát. I Martina," ujišťuje Belgičanka Kim Clijstersová. "Já bych si na ni vsadil," přitakává John McEnroe.
