Poprvé si zařídila vlastní dům, na březích Curyšského jezera jej koupila od fotbalisty Riedleho. Vžívala se do role bytové architektky, objížděla galerie a obchody s nábytkem.
"I před spánkem jsem přemýšlela o nejvhodnější barvě koberců," vyprávěla.
Se svými klisnami Litizie aDarconi startovala v regionálních jezdeckých závodech, komentovala pro Eurosport i švýcarskou stanici Channel 7, zkoušela studovat angličtinu.
Na pět grandslamových titulů a 209 týdnů v čele světového žebříčku zůstaly jen vzpomínky. "To vše je pryč, chci víc pracovat hlavou. Nový život je pro mě výzva. Pračku už jsem zmákla. Zato žehlení ještě ne," líčila předloni v rozhovoru pro list Neue Zürcher Zeitung.
Konečně začala sama obhospodařovat své finance. I šetřit! "Už nebydlím jen v pětihvězdičkových hotelích. Taky musím platit pojištění na auta. Neměla jsem ponětí, jak je to drahé. A co teprve daně," připadala si chvílemi jak Alenka v říši divů.
Snila o výletu do Číny a založení vlastní rodiny. Vyměnila i partnery. Opustila švýcarského restauratéra Eggera a otevřeně promluvila o svém vztahu s anglickým fotbalistou Campbellem. "Mám ho moc ráda. Vídáme se, jak jen to je možné.
Jenže on má tolik zápasů," posteskla si pro časopis Schweizer Illustrierte.
Když se v červnu 2003 vrátila jako host do Wimbledonu, nebyl ve tváři Hingisové patrný smutek.
"Smála jsem se, když jsem opět šlápla na centrkurt." Přesto ve svém nitru cosi bytostně postrádala: vzrušení z tenisových zápasů. Občas si pouštěla videokazety ze svých památných duelů.
Hrála aspoň rekreačně s kamarády, jenže po dvou hodinách musela vždy kurt opustit. Bolest byla silnější, necítila nohu.
"Vrátit se? Musel by se stát zázrak," říkala tehdy. Po loňském nevydařeném pokusu v Pattaye jí někdejší kolegyně Pam Shriverová na dálku radila: "Martina má dost zkušeností, aby výsledek zanalyzovala a dokázala definitivně říct dost."
Hingisová neposlechla. Znovu je na kurtech. A tentokrát vítězí.
 Martina Hingisová. |
