V pátečním přípravném zápase s Islandem jste ovšem odkulhala z palubovky. Jste v pořádku?
Kotník jsem si jenom zahákla o nohu. Nedopadla jsem na něho, pouze jsem si ho podráždila. Není to nic vážného. Utkání jsem ale raději nedohrála a nenastoupila ani v sobotní odvetě, abychom zbytečně neriskovali obnovení zranění.
Po třítýdenní pauze jste odehrála povedený zápas, dokonce jste dala pět branek. Čekala jste, že vám to tak půjde?
Ještě předminulý týden jsem nosila dlahu a první ostrý trénink jsem měla den před pátečním utkáním, takže jsem si nebyla jistá. Říkala jsem si, jak to bude vypadat. Jsem ráda, že jsem se takhle chytla.
Česko se kvalifikovalo na velkou akci po osmi letech. Už se těšíte na šampionát?
To byl středobod, jemuž jsme všechny přizpůsobily celý rok. Jsme rády, že to tady je. Doufám, že si to užijeme a něco uhrajeme. Chceme jít dál ze skupiny, i když ta naše je hodně těžká.
Máte Ukrajinu, Norsko a domácí Srbsko. Je nejtěžší?
Evropa je vyrovnaná. Všechny týmy, které se kvalifikovaly, za něco stojí. Těžko si vybírat. Nadávat, že naše skupina je nejobtížnější, nemá cenu. Pokud se sejde forma všech holek, tak máme na postup.
Jaká je tedy forma?
Stoupá. Doufám, že do šampionátu vygraduje a první zápas s Ukrajinou nám to sedne.
Berete mistrovství jako šanci získat zahraniční angažmá?
Bude to pro nás velká příležitost ukázat se na vrcholné akci, a navíc jedna z mála. Mým snem bylo zahrát si v Norsku, ale to už asi nedopadne. Teď mě lákají země jako Francie nebo Španělsko, kde se fajn žije a je tam teplo.
