Nyní Hejnová svůj dluh splatila. V pátek běžela v Linci právě osmistovku, poprvé v životě, pokud nepočítá někdejší závod v rámci pětiboje. A časem 2:03,60 jen o pět setin zaostala za vítěznou českou jedničkou Lenkou Masnou.
„Měla jsem z toho velkou radost. Celou dobu jsem běžela za Lenkou a v závěru ji chtěla i předběhnout, ale nevyšlo to. Možná kvůli tomu, že s touhle tratí nemám žádné zkušenosti, nejspíš jsem ji začala předbíhat příliš brzy,“ líčí Hejnová, jež dosaženým časem hravě splnila limit pro blížící se halové mistrovství Evropy v pražské O2 areně.
O osmistovce se tvrdí, že jde o trať plnou bolesti. „Ano, bolest jsem si pamatovala z toho pětiboje,“ potvrzuje Hejnová. Své o tom vědí i mistryně světa Jarmila Kratochvílová či její svěřenkyně, rovněž šampionka Ludmila Formanová, jež svého času přecházely ze čtvrtky právě na dvojnásobnou trať.
Hejnová však teď má jinou zkušenost.
„Tím, jak jsem v lednu běžela na Strahově test na 600 metrů, jsem se už tolik nebála. Vždyť „půlka“ je jen o kolečko delší, a na té šestistovce mi ještě zbyly síly. Ürčitě jsem myslela, že teď v Linci to bude bolet daleko víc, přece jen jsou to dvě čtvrtky najednou,“ přemítá. „Rozhodně ale nemůžu říct, že by to bolelo víc než čtyřstovka,“ upřesní.
Řeší tak dilema, které trati dá přednost pro pražský halový šampionát - několik dní před Lincem totiž běžela v Moskvě čtvrtku, doběhla čtvrtá a časem 53,82 rovněž splnila limit. „Nebylo to tak rychlé, ale šlo o první závod po loňském výpadku kvůli zranění. Nemohla jsem očekávat nic velkého.“
Přesto ještě nechce oznámit, kterou trať pro 02 arenu zvolí. „Na čtvrtce mám víc zkušeností, pocitově je teď lepší osmistovka. Jenže za deset dní, kdy poběžím na mistrovství republiky čtvrtku, může být všechno jinak. Pořád to s trenérem necháváme otevřené, ještě je čas. Za tu dobu se dá udělat hodně práce, není třeba s rozhodnutím spěchat,“ má jasno.
