"Chorvati hráli prostě líp než my. Tečka, víc není co dodat," prohlásil smutně Luc Abalo, jeden ze symbolů francouzské zlaté éry. Pak přece jen ještě zkoušel hledat další důvody: "Ano, možná nám chyběla trocha štěstí... Ale to přece nemůže být výmluva, když náš soupeř o tolik předčil."
Abalo, atleticky mimořádně nadané křídlo hrající momentálně za Paris St. Germain, má olympijská zlata z Pekingu i Londýna plus tituly mistra Evropy 2006 a 2010 a dvě světová zlata z let 2009 a 2011.
Nikola Karabatic z Francie zklamaný z vývoje čtvrtfinále.
Na dominanci Francie seděla spousta přezdívek, třeba "Neporazitelní" nebo "Superšampioni". Časy se ovšem mění. Už před čtvrtfinále kouč zlaté generace Claude Onesta říkal: "Jako bychom se báli porážek, jako bychom se báli návratu do role Francie, která nesbírá medaile. Jako by nám chybělo trochu víc sebevědomí."
Prvním vykolejením z role velmistrů bylo loňské Euro, kde Francouzi obsadili 11. místo, jenže v létě na olympijských hrách zase dobyli zlato! Teď se však ukazuje, že tým nutně potřebuje podstoupit obměnu.
"Snad sedmibrankový rozdíl neukazuje na skutečný rozdíl mezi týmy, přesto byli Chorvati o tolik lepší," řekl Didier Dinart, ocelový prvek francouzské obrany. A ohlásil svůj konec v reprezentaci: "Jednou to přijít muselo. Brečet nebudu, na tuhle chvíli jsem se připravoval."
Deník Liberation se i kvůli jeho adieu okamžitě titulkem ptá: "Končí jedna velká epocha?" Vysvětlovat se to snaží kouč Onesta: "Myslím, že někteří hráči už dosáhli maxima. Ale někdy prostě potřebujete v týmu určité prvky, abyste byli úspěšní."
Francouzský házenkář Cedric Sorhaindo po vyřazení ve čtvrtfinále.
Nejlepším střelcem Francie byl s průměrem lehce přes čtyři branky křídelník Samuel Honrubia, jeden z mužů pro budoucnost. Nikola Karabatic je jistě nadstandardní házenkář, ale do role bývalého nejlepšího hráče světa mu nyní chybí mnoho.
Kapitán Jerome Fernandez odehrál v průměru zhruba dvacet minut na utkání, nedávno vyhlášený nejlepší házenkář světa Daniel Narcisse skóroval v každém z duelů průměrně jen dvakrát, legendární gólman Thierry Omeyer sice pochytal 36 procent střel, u něj však spíš jde o solidní číslo než o výkon, kterým se vyhrávají medaile.
Většina výše zmíněných má zaslouženě předplacené místo v házenkářských síních slávy. Měli by v reprezentaci uvolnit místo svým nástupcům? "Podívejte se, legendy jako Jackson Richardson nebo Grégory Anquetil to taky mohli po zlatu z MS 2001 zabalit a skončit na vrcholu, ale pokračovali a předali naší generaci neocenitelné zkušenosti. Naše medaile se zrodily díky tomu," říká Fernandez.
Od duše týmu je to pochopitelná obrana mimořádných úspěchů, jež házenkáři Francie dobyli. Ale také je z jeho slov cítit, že i Fernandez už svou roli vidí hlavně v předávání "vítězných genů". Nikoli v dalších vítězstvích.
