Před čtyřmi lety oba týmy slavily. Ve Veselí nad Moravou se házenkářky radovaly z mistrovského titulu, v Písku z historické bronzové medaile.
Jenže časy se mění. A v ženském kolektivním sportu zvlášť. V sobotu v podvečer si to oba celky rozdají o setrvání v nejvyšší házenkářské soutěži žen. Písek musí vyhrát. Hráčkám Veselí stačí i remíza.
„Upřímně řečeno si nedokážu představit, co by pád o soutěž níž pro klub znamenal,“ říká předseda píseckého Sokola Rudolf Žaba.
V Písku interligu hrají 10 let a za tu dobu pro českou házenou vychovali řadu hráček. Vždyť i ta vůbec nejlepší v loňské sezoně, Iveta Luzumová, ještě před čtyřmi lety slavila na jihu Čech zisk medaile. Stellnerová, Keclíková, Borovská nebo Raníková, to jsou další jména, která se rozprchla do bohatších oddílů.
„Byla by škoda soutěž opustit už z toho důvodu, že máme dostatek dorostenek i žákyň a pro ně je interliga lákadlem,“ dodává Žaba.
Luzumová hraje v Německu
V Písku v minulých letech zažili dobré časy. Několikrát si zahráli evropské poháry. Teď je to horší. Od zmíněné bronzové sezony totiž skládají kádr každým rokem, jak se dá. „Tehdy tady byl tým několik let pohromadě a to bylo hrozně znát,“ říká trenér Jan Slavík, který každou další sezonu stavěl vždy nové družstvo.
Opory odešly. Třeba Luzumová nastupuje druhým rokem za přední německý celek Thuringer. „Ono je to logické. Ty hráčky musí jít dál, aby se posunuly, protože podmínkám, které jim jsou schopné nabídnout přední české i zahraniční celky, nelze konkurovat,“ dodává kouč.
Písek patří, co se týče rozpočtu i zázemím pro hráčky, mezi ty horší celky soutěže. Může si jen nechat zdát, že by zaměstnal profesionální hráčky, jako v Mostě nebo v Porubě, a hraje se studentkami. I přesto chce interligu udržet dál.
Na příkladu sousedního Jindřichova Hradce je jasně vidět, že pád o soutěž níž může znamenat problémy. První liga je náročná soutěž na čas, cestování i finance. A s nulovou atraktivitou. „Hráčky se vám pak rozutečou jinam, jako se to stalo v Hradci, který pak skončil desátý,“ krčí rameny Žaba.
Přesto i v podmínkách, jaké měly, zahrály dobrou sezonu. Interliga se vyrovnává. Šestnáct bodů, které získaly, dříve stačilo na boj o play-off. Bodovaly i se suverénními Michalovcemi, ale z českých týmů byly letos nejhorší. I když jen o pár bodů.
S Veselím letos sehrály tři zápasy. Vyhrály, prohrály i remizovaly. „Známe je, budeme bojovat,“ ujišťuje kouč. Pro tým je navíc výhodou i to, že zvládl důležitý zápas se Zlínem. A to i přesto, že čtvrt hodiny před koncem ještě prohrával o tři branky. Bez sobotní výhry by už zápas ve Veselí neměl význam.
Záchrana může přijít ze svazu
Pro poraženého ze sobotního zápasu může přijít i záchrana ze svazu. Ale nemusí. Ten totiž může nominovat do WHIL až osm týmů. Letos jich tam bylo jen sedm.
„Bere se v úvahu, jestli se skutečně všechny kluby do následujícího ročníku interligy přihlásí, výsledky končícího ročníku a další faktory výhodnosti či nevýhodnosti nominování případného sedmého nebo osmého týmu pro rozvoj házené,“ říká manažer soutěžního úseku svazu Jiří Konečný.
„Změna počtu účastníků interligy je možná a závisí na rozhodnutí vedení obou národních svazů,“ dodal.
