"Před sezonou jsme v páté místo možná ani nedoufali, chtěli jsme hlavně, aby se zlepšila předvedená hra a holky se dostaly do psychické pohody. To se nám podařilo," těší trenéra Zory Jana Bělku, pro kterého to byl první rok v nejvyšší soutěži.
Je to realita už delší čas, že kdysi tradiční bašty ženské házené jsou poslední roky ve stínu nových dravců z Poruby a hlavně Mostu. Na Slavii s Veselím zbyl jen boj o třetí místo, zlínská líheň reprezentantek bude dokonce bojovat v baráži o holý interligový život.
Olomoucká Zora měla klidnější rok zasvěcený přestavbě a trpělivé přípravě mladých hráček. "Chtěli jsme hrát jako jeden tým, aby se každá hráčka snažila bojovat a nechala na hřišti duši," vysvětluje svoji filozofii trenér Bělka.
Draze placené zkušenosti
Mladý tým za zkušenosti hlavně v úvodu sezony platil draze. Prohrál osmkrát v řadě a zvedl se až s prvními lednovými dny nového roku. "Chvíli nám to trvalo, byla spousta změn, ale ve druhé půlce přišly i výsledky, takže doufám, že to tak bude pokračovat," přeje si kouč.
Týmu také pomohl návrat Lucie Fabíkové, která se přesunula na hřiště z místa asistentky a stala se prodlouženou rukou trenéra. Výsledkem bylo deváté místo po základní části interligy. "Nesplnili jen jednu věc: i když jsme si cíle přesně nestanovovali, bohužel nám uteklo osmé místo, přitom bylo v našich silách, a je to naše chyba, kterou jsem družstvu vyčetl," přiznal předseda DHK Zora Olomouc Vítězslav Růžička.
V play-out však Zora potvrdila dobré jaro, ze šesti zápasů prohrála jediný o dva góly v Písku. V odvetě doma ale na závěr sezony soupeři vše vrátila (30:20). "Chtěli jsme se rozloučit vítězstvím a taky s Bárou (Raníkovou – pozn. red.). Byla to pěkná tečka za jejím olomouckým příběhem a devíti roky, které tu strávila. Užila si to a předvedla, že je jedna z nejlepších brankářek v Evropě," vysekl poklonu gólmance odcházející do francouzských Mét trenér Bělka.
Hurá do Evropy? Nejspíš ne
Pátým místem po nadstavbě si Zora zajistila i možnost startu ve Vyzývacím poháru, který o víkendu jako první české družstvo v historii ovládly hráčky Mostu. Tomu, zda se Zora pokusí vydat v jejich šlépějích, ale zatím nic nenasvědčuje. Příčinou jsou velké finanční nároky.
"Museli bychom sehnat dalšího sponzora. Budu o tom jednat, ale v tomto okamžiku ho nemáme," prozradil Růžička s tím, že nechce hrát poháry za každou cenu. "Nemůžeme ohrozit ekonomiku klubu za cenu, že poletíme někam letadlem na jeden zápas a pak nebudeme mít peníze na fungování. Nemáme totiž jen interligové družstvo, ale i dorostenecké a žákovské týmy," připomněl.
Kotrmelce podle EHF
Náklady na jedno kolo poháru odhadl na částku 600 tisíc korun, přičemž Evropská házenkářská federace (EHF) klubům na zápasy nijak nepřispívá. "Při našem posledním startu letěly ukrajinské rozhodčí do Moskvy, kde přespaly, pak do Vídně, odkud jsme je museli dovézt. Takže EHF nám předvádí takové kotrmelce, místo aby poslala rozhodčí třeba z Rakouska. A tyto náklady včetně víz samozřejmě jako domácí tým platíme," čílí se při vzpomínkách předseda Zory.
"Pro holky by zápasy v pohárech byly určitě zajímavé, takže pokud má někdo rád ženský sport či ženskou házenou a neví co s financemi, budeme rádi, když nám na evropské poháry přispěje," s úsměvem otevřel dveře případným mecenášům trenér Jan Bělka, který by měl u týmu působit i v příští sezoně.