Jeho nejlepší stránky píše právě teď během angažmá v Mostě. Mistryně interligy, brzy česká šampionka, navrch i finalistka (třeba i vítězka) evropského Challenge Cupu. "Prožívám nejkrásnější házenkářské období v mém životě, to je euforie!" křičela Schererová, hbité křídlo, po vítězné semifinálové odvetě s tureckým Üsküdarem.
Jak jste si postup užila?
Já si ho vychutnala, nádhera!
O finále jste ani nesnily, že?
Zkraje sezony ne, ale teď už jsme si to dokázaly představit, protože jsme rozjeté. Máme chuť. Tým dodržuje, co trenér naordinuje, tím přichází úspěch. Fungujeme na hřišti jako celek, jsme kompaktní.
A nepřekonatelné?
To asi ne, ale vždycky je super, když jdeme do něčeho momentálně neznámého. V Evropě to jsou pro nás nové týmy, nové výzvy. Těšíme se na každý zápas! A budeme dělat všechno proto, abychom už zůstaly neporazitelné.
Pouhá účast ve finále vám už asi nestačí, že?
Teď už tu trofej chceme, jednoznačně! Řekly jsme si, že chceme triple, uděláme maximum. Dáme do toho úplně poslední síly, co máme, a doufám, že to vyjde.
Narazíte na chorvatský Samobor. Jaký to může být soupeř?
Já vůbec nemám představu, nikdy jsem proti nim nehrála. Ale když se dostaly tak daleko, budou kvalitní. Určitě půjde o hezkou moderní házenou. Bude pro nás překvapení, jaká bude síla Chorvatek. Zase si ty dva zápasy užijeme.
Za úspěchy jdete hodně sebevědomě. Kde se to ve vás bere?
Trenér nám sebevědomí dodává hodně. Pomáhá psychologická příprava i rituály. Každá nechá strach v šatně nebo na střídačce, plné hlediště odbourá náš stres. Pak hrajeme, co umíme, a bavíme se.
Vedení řeší, zda finále nehrát na zimním stadionu. Co vy na to?
Já chci zůstat v naší hale! V ní to všechno začalo a tady jsme doma. Můžou dát ven plazmy a lidi můžou koukat před halou.
V pátek hostíte Porubu. Můžete už slavit český titul, navíc vás čeká interligová korunovace.
Konečně to bude oficiální. V Šaľe jsme byly strašně zklamané, že nám ty medaile na krku nevisely, když jsme prožívaly největší euforii. Už se těšíme! A věříme, že český titul už taky vybojujeme.
Liga mistrů? Šance je jen 10 procent, tvrdí manažerKrásný bonus! V samostatné české historii žádný házenkářský klub tak daleko nedošel. Pro příště už Most povýší ze třetí evropské soutěže do druhé, do Poháru EHF. Na Ligu mistrů nemá Česko dostatečně vysoký koeficient. "Musíme si ho vybojovat, je to spravedlivé. Za rok to možná bude jiné, my posbírali hodně bodů, v minulých sezonách i Písek, další taky přihodili. Je dobře, že v Evropě hraje dost našich týmů, teď chce i Slavia do Poháru vítězů pohárů," těší Junga. Malou naději na Ligu mistrů pro příští sezonu skýtá divoká karta. "Je na ni desetiprocentní šance," soudí bývalý extraligový gólman. "Ale vzhledem k postupným krokům je druhý nejvyšší pohár to, co by klub teď potřeboval. Pohár EHF je logický a přirozený postup, lepší než jeden level přeskočit." Kouč Dušan Poloz, strůjce úspěchu, je ze sezony nadšený: "Jsem hrdý na celý Most. S vyprodanou halou za zády nás už snad nikdo nezastaví. Lidé jsou fantastičtí, to se snad ani nedá prohrát."  Jsou jako král Midas: na co sáhnou, promění ve zlato. Černí andělé našli svou Utopii, svůj dokonalý svět. Jenže tím to nekončí - naopak, začíná! "Jsme na cestě, to je moje filozofie," tvrdí Rudolf Jung, manažer mosteckých házenkářek. Interligový titul mají, už v pátek zřejmě oslaví i český, rozkvět v květnu potvrdí finále evropského Challenge Cupu s chorvatským Fantasylandem Samobor. "Finále poháru je nějaký další stupínek. Já jsem hlavně spokojený z herního projevu. A že přináší tyhle výsledky, to je bonus." |
