„Ale před začátkem soutěže je těžké něco říkat. Záleží hodně na štěstí, jestli se vám vyhnou zranění. Extraliga je hodně nevyzpytatelná soutěž.“
Poslední prověrkou lovců bylo finále Česko-slovenského poháru a nedopadlo to dobře. Čím to, že jste mezi čtyřmi elitními týmy skončili poslední?
Těžko říct, ale je jasné, že tak kvalitní tým jako je Prešov jsme v přípravě ještě nepotkali. Kdysi jsem četl nějaké srovnání, v němž slovenské týmy udávaly své rozpočty. Všechny uvedly nějakou cifru a Prešov měl ve své kolonce ležatou osmičku. Je to hlavně o financích, Prešov si může dovolit kvalitní zahraniční posily. Překvapilo mě, že Hlohovec vyhrál nad Plzní, spíš jsme si chtěli zahrát o třetí místo s ním. S Plzní se potkáváme pořád, ta motivace pak přece jen není taková.
V létě vás posílili navrátilci z Německa Jiří Bouček a Ivo Havel. Jak zapadli?
Kluci neměli problém zapadnout do party, jsou to lovosičtí odchovanci. Spíš šlo o to, abychom se nějak sehráli. V Německu hráli něco jiného, my tady taky. Ale během přípravy se to povedlo sladit. V sezoně to snad vygraduje. A jestli budeme s nimi silnější? Rozhodně jsme neoslabili. Kluci jsou přínosem.
S aktivní kariérou naopak skončil váš parťák Milan Berka. Jak jste to přijal?
Je to škoda, ale Milan už měl zdravotní trable dlouho a sám vím, jaké to je. Chcete něco hrát, ale nemůžete tomu dát tolik. A někdo si může říct: ten to odflákl. Zdraví je přednější, takže než se dál huntovat, to je lepší skončit.
Z pozice hráče Berka plynule přešel na post asistenta. Jaký to je trenér?
Je to rozený dirigent, dokáže rychle reagovat na vývoj zápasu. Dobře nahradil Vencu Tomana, takže ani na trenérských postech nedošlo k oslabení.
Což je důležité, pokud budete chtít navázat na loňskou stříbrnou sezonu.
Byla jedna z nejlepších v historii lovosické házené, ne-li vůbec nejlepší. Vyhráli jsme pohár a zároveň se dostali do finále extraligy. Na to, jak to s námi vypadalo na konci října, kdy jsme byli devátí... Teď jen doufám, že něco podobného zase zopakujeme.
Favorité budou stejní jako loni?
Podle mě se to ještě víc vyrovná, těžko někoho tipovat. Každý ukazuje na Plzeň, ale odešel jí Petrovský a v úvodu sezony bude chybět Linhart. Podle mě nebudou tak silní jako loni. Počítat se musí i s Hranicemi, Zubřím a proti loňsku také s Duklou. To je pro mě černý kůň.
V minulosti se hodně řešilo, zda neodejdete někam do zahraničí. Už na odchod nemyslíte?
Asi už si nezkusím první bundesligu, ale zahrát si třeba na sklonku kariéry někde nižší soutěž v Německu, to by mě pořád lákalo.
Pořád se držíte v reprezentaci. Co vás čeká s národním týmem?
Na konci října předkvalifikace o postup na mistrovství světa. Vítěz skupiny si zahraje play-off o postup. Chceme vyhrát skupinu a v play-off se uvidí, na koho narazíme.
Letos jste nežil jen házenou, před pár dny jste se oženil. Jaká byla svatba?
Taková normální veselka. Konečně jsme se po tolika letech rozhoupali a jsme svoji, jsme spolu už 11 let. Dřív jsme to brali tak, že pro náš vztah není důležitý papír. Ale teď už máme rok a půl starého syna, chtěli jsme to i kvůli němu. Nikdy nevíte, co se stane. Tak jsme to stvrdili. Moc děkuju všem lidem, kteří to s námi přišli oslavit, bylo jich kolem devadesáti. Manželku mi naštěstí nikdo neunesl, ne že bych ji nechtěl hledat, ale nevím, jestli bych toho byl schopen (smích).
A co váš syn? Povedete ho také k házené?
To ještě nevím. Manželka je zase basketbalistka, tak jsme si říkali, že ho dáme na tenis, abychom se nehádali. Ale vážně. Nebudeme mu v ničemu bránit, necháme ho, ať si vybere sám. Důležité je, aby nějaký sport dělal.
