Kara Trutnov a SBŠ Ostrava jsou dva týmy, s nimiž devatenáctiletá pivotka Hana Veselá hrála nejvyšší domácí soutěž. Odchovankyně Příbora předminulou sezonu mezi českou elitou začínala v Trutnově. Od loňska je v Ostravě. A oba „její“ týmy se utkaly v nedělním 14. kole Ženské ligy. Ostravanky prohrály 67:90.
„Bylo to zvláštní, trochu i nostalgie,“ přiznala Hana Veselá. „Většinu holek z Trutnova znám. Vím, jak hrajou, jak jsou dobré, jaké jsou střelkyně nebo zda najíždějí více pod koš.“
Trutnovští, kteří si Veselou v roce 2012 vyhlédli, jí nabízeli angažmá i před touto sezonou, když se vrátila z ročního výměnného středoškolského pobytu ve Spojených státech. Jenže Veselá se rozhodla pro SBŠ Ostrava, kterou čekala historická premiéra v nejvyšší soutěži.
Nelitujete, že jste si nevybrala Trutnov, když s Ostravou hrajete jen o záchranu?
Ne. Jsem ráda, že mohu být blízko rodině, což byl i důvod, proč jsem se rozhodla pro Ostravu. K tomu mě letos čeká maturita. A pak, v ostravském týmu dostávám více minut, více si zahraju, než by tomu bylo v Trutnově.
Ostravě se však nedaří. Proč?
Máme hodně nových hráček, nový tým, nikdy jsme spolu nehrály. V tom je naše nevýhoda oproti ostatním týmům, jako je třeba Trutnov. Náš tým je poskládaný z hráček z celého světa, takže je těžké dát se rychle dohromady. Snad to ještě půjde.
Jak těžké pro vás bylo naskočit do nejvyšší soutěže po tom, co jste minulou sezonu hrála americkou středoškolskou soutěž?
Bylo to náročné. Věnovala jsem se tam volejbalu, basketbalu a atletice. Basketbalová sezona i příprava byla mnohem kratší, než bych potřebovala. Jezdila jsem však na nějaké kempy s jiným týmem, což bylo dobré.
Ke všemu jste si před sezonou poranila kotník, že?
Měla jsem natržené vazy z posledního utkání na mistrovství Evropy. Byl to smutný začátek. Neprošla jsem letní přípravou, takže pořád všechno doháním.
Je už váš odchod do zámoří po sezoně definitivní?
Vždy to byl můj sen. Už jsem podepsala smlouvu, už mám stipendium na Michigan State University, takže je to stoprocentní. Pokud odmaturuji, měla bych do Ameriky vyrazit na pět let.
Jak jste se do Michiganu dostala?
Všimli si mě, když jsem minulou sezonu v Americe hrála za střední školu. Ozvaly se i další univerzity, ale vybrala jsme si tuhle, zdá se mi pro mě nejlepší.
Už víte, co budete studovat?
Asi byznys, management. Půjdu do ekonomiky.
Jste ze sportovní rodiny. Máma byla volejbalovou reprezentantkou, otec hrál nejvyšší basketbalovou soutěž a bratr Jan po působení v NBA hraje basketbal ve Fenerbahce Istanbul. Měla jste hned jasno, že budete hrát basketbal?
Bydlela jsem v Příboře, kde nebyl volejbalový klub. Občas toho ale lituji. Volejbal je krásný sport, mamku jsem viděla mnohokrát hrát. Holky u toho vypadají lépe než u basketu.
Otec pravidelně chodí na vaše zápasy. Radí vám?
Říká mi co a jak, také hrál pod košem. Ale někdy to je se mnou těžké, mám svou hlavu. Jsem však moc ráda, že mi poradí.
A co bratr? Sleduje vaše výkony?
Sleduje, občas si píšeme.
Hana Veselá (vlevo) z Ostravy přemýšlí, kudy přes Alenu Hanušovou z USK Praha.
Hana Veselá (vlevo) z Ostravy staví clonu v utkání s USK Praha, obíhá ji Noelle Quinnová.
Jaké to vůbec je mít tak úspěšného staršího bratra?
Pro mě je obrovský vzor. Když jsem ale byla mladší, tak jsem se vedle něho cítila spíše jako černá ovce. Teď jsem hodně ráda, že mohu za ním i cestovat a chlubit se jím. Jsem na něho hodně pyšná.
Je pro vás i motivací?
Určitě. Ženský basket je ale úplně jiný než chlapský, takže nikdy nebudu úspěšnější než on, ale motivuje mě jeho tvrdá práce, chci se dostat nahoru.
Co byste si od něho z basketbalových dovedností vzala?
Atleticismus. Jsem ráda, že také umím běhat, takže se toho snažím využívat. On krásně vybíhá do protiútoků. Když to vidím, tak v tom bych se mu chtěla vyrovnat.
Naproti tomu je Jan Veselý pověstný mizernými trestnými hody. V nich jste určitě lepší.
Zatím jo, ale teď mi šestky také moc nejdou...
