Bude to na modrém povrchu pro více než sedm tisícovek fanoušků velkolepá událost. Už nyní je jasné, že birminghamský světový šampionát se v historických tabulkách zařadí na třetí příčku z pohledu počtu účastníků. Dohromady má dorazit 632 atletů.
Přesto první dojmy napovídají, že Britové opět nachystají noblesní oslavu atletiky, která se koná šest měsíců po londýnském mistrovství světa.
„Hrozně se těším. Jsem ráda, že závodím jako první, abych si pak konečně mohla užít i atmosféru,“ pochvaluje si výškařka Michaela Hrubá. Její finále bude jedním z vrcholů čtvrtečního programu.
Výškařka Michaela Hrubá na ME družstev v Lille.
Podobná slova přidává i Pavel Maslák, halový král posledních roků. Ačkoli trojnásobný mistr Evropy a dvojnásobný světový šampion letos okupuje až 31. příčku tabulek, přemýšlí o medaili. A pomoci k ní má právě atmosféra.
„Jsem závodník, na velkých akcích mi to jde,“ povzbuzuje se Maslák. Případným vítězstvím by zkompletoval unikátní zlatý hattrick na halovém světovém podniku. Úkol zní jasně: podobně jako v Portlandu přechytračit vytáhlého Grenaďana Taplina. „Letos běhá o třídu lepší časy než ostatní,“ řekl Maslák.
A jednu - spíše komickou - nástrahu už největší hvězda české výpravy zvládla. Při přestupu v Paříži s dalšími českými reprezentanty a Francouzi málem nechytli letadlo.
„Neustále nám měnili odletové místo. Pak jsme zase dlouho čekali na autobus,“ popisoval důvody zhruba třicetiminutového zpoždění. „Bylo to úsměvné. Ale zvládli jsme to.“
Drobné vykolejení z rutiny už tedy má Maslák za sebou. Nyní zvládnout ještě rozběhy. „V sobotním finále už se může stát cokoli,“ domýšlí. Stejně jako před dvěma lety.
Tehdy podle časů nepatřil k nejlepším. Jenže po skvěle takticky zvládnutém běhu nechal Taplina až na čtvrtém místě, sám slavil obhajobu titulu. Podobný scénář by si přál i nyní. „Jenže on je zkušenější. Už to nepřepálí na startu,“ uvědomuje si Maslák.
A další české naděje? Ač Češi odcestovali v historicky největším počtu (zásluhou mužské i ženské štafety na 4x400 metrů), mezi 23 atlety chybí tradiční účastníci.
Na vrchol zimní sezony se nekvalifikoval Jan Kudlička, čtvrtý tyčkař z Portlandu 2016. Chybí i jeho kolega Michal Balner. Ve tyčkařském sektoru se nepředstaví ani žádná z českých žen. A tak medailové ambice převzali jiní.
Stříbro obhajuje na patnáctistovce Jakub Holuša, mezi největší kandidáty na zlato se řadí koulař Tomáš Staněk. Tento český obr přesně před rokem získal v hale svou první medaili. V evropské konkurenci v Bělehradě skončil druhý. Další cenný kov mu těsně unikl na mistrovství světa, kde byl čtvrtý. Do světa ale vyslal jasnou zprávu: Dozrál jsem pro velké akce a toužím po medailích.
Koulař Tomáš Staněk na halovém mítinku v Ostravě.
Letos už usměvavý atlet překonal národní halový rekord (22,17) a celkem pohodlně vévodí statistikám koulařů.
Oba s Maslákem pojí dva odlišné příběhy i aktuální rozpoložení. Ale to nejdůležitější mají společné: oba touží v nádherné birminghamské hale po zlatu.
