Když v šesté sérii samostatných střílení své sólo proměnil útočník Roman Smutný a naopak brankář a nejužitečnější hráč play-off Jan Vimer vychytal Kosíka, nabitý stadion explodoval nadšením.
Propukly bujaré oslavy. "Rozjeli jsme to hned na hřišti a pak pokračovali. Obešli jsme tak šest podniků a skončili kolem desáté ráno," usmíval se kapitán Jan Střeska.
Habešovna porazila Sudoměřice i potřetí a získala titul. Sudoměřičtí si mohou právem připadat jako smolaři. Vždyť v extraligovém finále byli už potřetí v řadě, ale pokaždé vyhořeli.
"Jako kapitán jsem na kluky strašně hrdej. Je neuvěřitelné, že jsme něco takového dokázali," řekl Střeska. "Kdyby mi někdo před sezonou prorokoval titul, měl bych ho za šílence. Pro nás byla velkým úspěchem už jen účast v play-off," pokračoval kapitán čerstvých mistrů.
Co ve finálové sérii rozhodlo?
1. Ohromná vnitřní síla, lehkost a sebedůvěra Středočechů.
2. Psychický blok Sudoměřic z předešlých finálových nezdarů.
3. Druhý zápas, který Gladiátoři vyhráli 5:0.
"Po něm se soupeř úplně rozsypal. Ale i tak v posledním třetím zápase ještě kousal," zamyslel se Střeska. "My jsme ale měli takovou fantastickou partu, že jsme si nějaké komplikace nepřipouštěli."
A jaká bude odměna za titul? "No vidíte, vždyť já ani nevím, co jsme měli slíbeno. Musím se pozeptat," smál se Střeska, který si uvědomuje, že Habešovna si právě v sobotu v podvečer na sebe upletla pořádně velký bič. "Zopakovat to? Laťka je tedy pěkně vysoko," dodal kapitán.
Jenže Habešovna už jednou dokázala, že zázraky dělá na počkání.
