Je znát, že Němky jsou ve světovém žebříčku výše?
Určitě jsou lepší, na lepších příčkách než my, ale měly jsme na ně. Rozhodlo, že jsme měly trochu slabší servis a o něco jsme byly horší na přihrávce. V ostatních činnostech jsme se jim vyrovnaly.
Problémy s podáním a přihrávkou jste měly i v sobotním semifinále s Polskem.
Jo, jo. Nemáme tam takový důraz. Jako bychom se bály. Z mé strany to proti Němkám na servisu nebylo ono.
Hrálo roli, že jste s Německem před tím prohrály i na turnaji světové Grand Prix v Kanadě 0:3?
Ne. Já jsem třeba tehdy proti Němkám nenastoupila, takže jsme šla do zápasu naplno, úplně s čistou hlavou. Ale roli hraje i to, že Němky mají hodně hráček z jednoho týmu, ze Schwerinu. Jsou sehranější, a to je znát třeba na souhře nahrávaček s blokařkami.
Jaké to bylo hrát Final Four doma?
Super. Před domácím publikem si to více užíváme, než kdybychom hrály někde v Koreji.
A co říkáte celkově na Grand Prix, byť to byla druhá divize?
Bylo to dobrodružství, když jsme hrály v Peru, Portoriku a Kanadě. Moc jsem si to užila. Nejzajímavější bylo Peru, jiný svět. Ale výborní diváci, tam to žilo. A když to vezmu volejbalově, tak v Peru nám to ještě šlo. Na těch dalších turnajích se nám už tolik nedařilo, ale o to byly ty další výhry cennější.