Tolik jezdců ji o pondělním volném dni cyklistického Gira hledalo. Protože to, co přijde nyní, bude...
„Extrém,“ říká Jan Hirt, osmnáctý muž celkového pořadí.
Pohled míří k severu, k zasněženým vrcholkům Alp.
Jubilejní Giro dospělo k etapě, na kterou se fanoušci z celého světa už dlouhé měsíce těší. K té královské.
Giro on-linePrůběh královské etapy budeme sledovat v podrobné reportáži |
Coby předkrm se na trase dlouhé 222 kilometrů servíruje strmé Mortirolo. V cyklistickém překladu Hora, vraždící naděje.
Až potom přijde hlavní chod: Stelvio. Hora, o níž Italové tvrdí: „Tady žijí cyklističtí bohové.“
Dnes se sem poprvé v historii bude peloton škrábat hned dvakrát v jediném dni, ze dvou různých stran, po klasické cestě vzhůru totiž zamíří přes Švýcarsko i do Umbrailpassu..
O Mortirolu, kde se jízda na vrchol občas mění v horolezectví, kdysi Lance Armstrong prohlásil: „Nejtěžší kopec, jaký jsem kdy jel.“ Letos se vydají cyklisté nahoru z (údajně) snesitelnější strany.
„Ale sjíždět pak budeme po té těžší,“ připomene Jan Hirt. „Která varianta je horší, když v dnešní době se už víc útočí a závodí z kopce?“
Znaveni z Mortirola se nedlouho poté ocitnou v Bormiu pod nekonečným hadem serpentin na Stelvio, vinoucím se až do výšky 2 758 metrů. Hirt tu byl předloni na kempu i s Martinou Sáblíkovou, zná průsmyk ze všech tří stran. Jeho teprve 21letý týmový kolega Michal Schlegel nikoliv. „Možná je to tak lepší. Na tuhle etapu se netěším,“ přiznává Schlegel.
Když Giro mířilo roku 2014 na Stelvio naposledy, dělo se tak mezi vysokými bariérami sněhu a v chumelenici. Fotograf Graham Watson ve svém archivu nalezl snímek z tehdejšího mrazivého dne a na sociálních sítích k němu doplní jediné citoslovce: „Brrr.“
Hirt mrkne na předpověď a hlásí: „Má být slušně, bez deště. Jenže na horách nikdy nevíte.“
Navíc bouři mohou rozpoutat sami závodníci.
Quintana, Nibali i Pinot nepotřebují v posledním týdnu najíždět na růžového Dumoulina pouze desítky vteřin, nýbrž celé minuty.
„Dumoulin už nám na Giru ukázal, že je lepším vrchařem, než jsme si mysleli,“ sděluje Nairo Quintana na hotelu své stáje Movistar.
O čtyři hodiny později a o třicet kilometrů dál se Tom Dumoulin v hotelu stáje Sunweb usadí v pondělním večeru při tiskovce v křesle, před sebe na stůl rozloží růžový dres a usměje se: „Úterní etapa bude buď velmi tvrdá, nebo velmi velmi velmi tvrdá.“
Počítá, že také on při ní bude trpět. Kdo však nebude?
Scény pro velkolepé divadlo Gira jsou nachystány.
