Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Koukalová o svých starostech: Vše, co se děje, má i svůj hlubší důvod

Gabriela Koukalová na loňském MS v Hochfilzenu | foto: Reuters

13 2017
Za 148 dnů se v Pchjongčchangu rozhoří oheň, pod nímž má Gabriela Koukalová usilovat o poslední biatlonovou trofej, kterou ještě doma ve sbírce nemá, o olympijské zlato. Chtěla by v Koreji vítězit nad Dahlmeierovou, Mäkäräinenovou i dalšími sokyněmi. Jenže nejdříve musí zvítězit nad vleklou bolestí vlastního těla. A ta stále nemizí.

O létě, které proběhlo úplně jinak, než si sedmadvacetiletá biatlonistka Gabriela Koukalová představovala, hovoří z Dachsteinu v rozhovoru pro MF DNES, který nyní přinášíme v plném znění.

Dlouhodobě vás omezují problémy s lýtkovými svaly. Co je způsobilo? Přetrénování?
Pan profesor Kolář tvrdí, že ta lýtka mě postupně začala bolet kvůli přetížení achilovek. Je to celé propojené. Achilovkami všechno začalo, pak mě bolely zadní úpony pod kolenem, potom také kolena a nakonec lýtka.

"Achilovkami vše začalo, pak mě bolely zadní úpony pod koleny, kolena a nakonec lýtka."

Nikdy v minulosti jste podobné potíže neřešila?
Nikdy. Vznikly teď dost možná i z toho důvodu, že jsme se během posledního roku hodně snažili měnit techniku mé jízdy na lyžích. Proto jsem se neustále dostávala do výkonu na prsty, při čemž achilovku extrémně zatěžuju. To jsem v minulosti nedělala.

Gabriela Koukalová projíždí vítězně cílem na mistrovství republiky v biatlonu...

Gabriela Koukalová projíždí vítězně cílem na mistrovství republiky v biatlonu na horských kolech.

První náznaky, že je cosi v nepořádku, se objevily kdy?

Začátkem června v Hnanicích na Moravě, při dlouhém tréninku na kole. Úplně mi při něm vypnuly nohy. Najednou jsem cítila pnutí v lýtkách, ocitla jsem se na pokraji sil a nemohla ani slézt z kola a dojít do pokoje. Zjistili jsme, že mi přestaly pracovat lýtkové svaly. Měla jsem je celé vykřečované.

Vystrašilo vás to?
I pak jsem se ještě snažila trénovat, ale víceméně jsem jen paběrkovala. Občas to šlo, občas ne. Časem to bylo horší a horší. Při soustředění v Novém Městě jsem už trénovala jen částečně, jen trup a ruce. Tehdy jsem prohlásila, že na to kašlu, že tohle přece nikam nevede. Dočasně jsme trénink odpískali a chodila jsem jen na rehabilitaci.

Na jak dlouho jste tedy z přípravy zcela vypadla?
Zhruba pět týdnů jsem nehnula brvou. Celý ten problém se však táhne už tři měsíce.

Fotogalerie

Koukalová v roce 2017

A pociťujete nyní zlepšení?
Trochu. Do zdravého člověka mám daleko. Lýtka mě bolí pořád. Jakmile se zkusím dostat do maximální zátěže, nejsem vůbec schopná odvádět výkony, na jaké jsem zvyklá. Ta bolest mě natolik limituje, že to prostě nejde. Ale aspoň už vydržím zhruba dvojnásobek, než když byly mé potíže v nejhorší fázi.

Dobře, ale co s tím dál? Jakou léčbu vám doporučili lékaři?
Řekli mi, že je nutná každodenní rehabilitace. V mém stavu ji nesmím ani na den vypustit. Teď jsem na Dachsteinu, snažím se tu aspoň dělat na suchu nějaké imitace, dohnat sílu, střílet. Přesto i sem za mnou přijela fyzioterapeutka Hana Karpíšková s nějakými přístroji.

Skutečnost, že jste museli zásadně překopat plán vaší olympijské přípravy, trenér Ondřej Rybář asi těžko skousával, že?
No Ondra není právě nadšenej, že nemám za sebou přípravu, jakou jsme spolu naplánovali, zvlášť když jde o tak těžkou sezonu. Bohužel, zatím jsem se opravdu ani nedostala do fáze, kdy budu moci jezdit rychlé tréninky. Takže zatím ani neumím dost dobře odhadnout, jak mě to bude, nebo nebude bolet, až si stoupnu na lyže.

Kde podle vás leží hranice, kdy už kvůli olympiádě potřebujete být zcela zdravá? Na začátku listopadu?
To neumím určit. Momentálně ani nevím, co v mém těle výkonnostně zůstalo. Snad budu schopná absolvovat aspoň nějaké reprezentační testy, abych měla porovnání. To by mě mohlo i namotivovat. Pořád doufám, že do zimy bude vše dobré. Uklidňuju se tím, že mi ten současný dlouhý výpadek třeba i pomůže. Že si proto víc odpočinu a budu potom jako nová.

Takové zkušenosti mají i někteří cyklisté. Američan Horner vyhrál Vueltu 2013 v 41 letech i poté, co předtím pět měsíců stál se zraněným kolenem.
To ho asi pak měli všichni rádi, co? Ale vidíte, že to funguje. Odpočinete si, tělo se vzpamatuje. Já věřím, že všechno, co se děje, má nějaký hlubší důvod. Doufám, že i když začnu s normální přípravou později, budu se pak zlepšovat hlavně ve druhé části sezony, kdy to bude kvůli olympiádě sakra potřeba. Pokud začnu dobře jezdit až po Vánocích, stále se nic neděje. I když se samozřejmě budu všemožně snažit, aby to bylo dřív.

UVOLNĚNÁ. Gabriela Koukalová při exhibičním závodu v Jablonci.

Když vám vaše tělo právě radost nedělá, čím si ji uděláte sama?
Večer si čtu a rozsvítím si k tomu vonnou svíčku. Nebo si koupím kytky, ty mám moc ráda. Nebo obdarovávám své bližní, třeba tím, že pošlu ze soustředění zásilkovou službou kytku i mámě. Vždycky mi dělalo radost, když jsem viděla své blízké šťastné. Máme teď v rodině i vážné zdravotní problémy. Je to pro nás těžké období, ne moc dobré.

Někdy je nejen sportovní kariéra, ale také život jako na toboganu, že?
Já vím. Nějak to všechno zvládneme. To bude zase dobrý. To se musí zlomit.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze