„Všichni si finálového výsledku z Grand Prix vážíme. Tím spíš, že Brazilci byli v nejlepším možném složení, které mohli dát do kupy - krajánci z evropských klubů totiž měli volno,“ podotýká Gerčák, jenž se na turnaji pravidelně střídal s kolegou Vahalou.
Ovšem nejen „papírová“ síla byla podle něho na straně Brazílie.
„Rozhodčí nám nebyli právě nakloněni,“ konstatuje Gerčák. „Ale i tak jsme domácí potrápili, dlouho byli nervózní. Až gól na 3:2 jim dodal klid,“ líčí 42letý brankář.
Česko dokonce díky trefám Seidlera a Rešetára v zápase hned dvakrát vedlo. Jak sympatický výkon navzdory finálnímu výsledku podalo, dokládá scéna, která následovala po utkání.
„Když jsme si šli pro stříbrné medaile, brazilští hráči nám vytvořili špalír a tleskali nám. Mně osobně ukazovali zdvižený palec a gratulovali, protože se mi ve finále povedlo několik důležitých zákroků,“ popisuje Gerčák.
Zalichotilo mu i to, že ho jeden z diváků, asi dvanáctiletý brazilský klučina, požádal o dres. „Tvrdil mi, že je taky futsalový gólman, tak jsem mu ho dal,“ vypravuje Gerčák. „Někteří kluci si pak vyměnili dresy s Brazilci.“
Futsalistům v hale vytvořilo hlučnou kulisu 4 500 diváků a Češi si atmosféru užívali plnými doušky.
„Bylo to úžasné. Brazilští fanoušci jsou impulzivní. Asi si mysleli, že finále bude mít jiný průběh, ale když jsme jim předvedli pár pěkných akcí, dokázali ocenit i nás. Viděli skvělý zápas,“ říká Gerčák.
Duel s Brazílií byl pro Čechy na turnaji celkově pátým, vedle toho ji potkali už jednou ve skupině (porážka 4:9), v níž předtím zválcovali Belgii (9:0) a přemohli i Uruguay (6:3) a v bitvě o postup Kostariku (3:1).
„Všechny týmy bydlely na stejném hotelu a kluci z Belgie tam byli u bazénu asi delší dobu, než by v tom vedru bylo zdrávo. Zanechalo to na nich pak následky,“ zamýšlí se Gerčák nad debaklem soupeře z Evropy.
To Uruguay a Kostarika odolávaly mnohem víc. „Jejich hráči mají úžasné pohybové nadání, mají výborné individuality. Od šesti let kopou futsal na malém plácku před barákem, kdežto u nás se začíná s ‚velkým‘ fotbalem a k futsalu se přechází později,“ srovnává Gerčák, podle nějž tyto týmy za Brazílií výrazněji pokulhávají jen v taktice.
Zpět k Čechům. Ti pod dojmem výsledku z Grand Prix litují tím víc, že jim v baráži se Srbskem těsně unikla účast na nynějším evropském šampionátu ve Slovinsku. „Hned jsme se bavili o tom, že kdybychom takhle hráli proti Srbsku, na Euru bychom byli,“ poznamenává Gerčák.
Brankář futsalové reprezentace Libor Gerčák
Od návratu do republiky už stihl jedno ligové utkání - jeho vysokomýtský Nejzbach ve středu rozstřílel venku 7:2 Českou Lípu.
„Když jsme tam jeli, říkali jsme si, že to je soupeř, který nám nesedí. Měli jsme z toho obavy, ale už ve druhé minutě jsme vedli 2:0 a přidali i další góly. Po naší brance na 5:1 se domácí složili,“ říká Gerčák.
Nejzbachu se v utkání vrátili do sestavy uzdravení Jakub Vágner a Roman Michalec; mužstvo má navíc novou posilu v Jiřím Beranovi, jenž kdysi nastupoval například za pardubický Torf.
„Vagi s Romanem jsou v Mýtě dlouho a udržují si výkonnost. Když hrají, je to znát. Na Berym bylo vidět, že rok nehrál. Před tréninkem jsme ho učili nějaké signály; bude to chtít tak dva zápasy, aby se do toho dostal, a bude to v pohodě,“ věří futsalový veterán Gerčák.
