Petra Kvitová od starostky Fulneku dostala plaketu s čestným občanstvím, dort s tenisovým motivem a náušnice z bílého zlata. Při vstupu na pódium se rozezněly zvony na Černé věži.
"Jsme nesmírně hrdí, že z Fulneku pochází taková nádherná osobnost, jako je Petra Kvitová. Jsi pro mne vzorem krásného člověka," řekla tenistce při přivítání starostka Jana Mocová.
Kvitová poděkovala obyvatelům města za přivítání a zástupcům radnice za udělení čestného občanství. Starostce také předala dárek v podobě velké podepsané fotografie s wimbledonskou trofejí.
"Nikdy jsem si nemyslela, že zde budu stát před plným fulneckým náměstím, jsem moc šťastná," poděkovala obyvatelům města tenistka.
Pobyt doma si opravdu užila, stihla i oslavy otcových narozenin. "Ten humbuk je nezvyklý, ale nějaký odpočinek se mi obloukem vyhne. Příští týden odjíždím do Vysokých Tater, kde budu trénovat kondici," řekla Kvitová.
Na Fulnek nedá dopustit, do města se hodně těšila. "Darovaný dort vychutná asi rodina, náušnice si schovám, nebudu v nich hrát, jsou krásné. Moc děkuji všem lidem, kteří mě přišli pozdravit."
Ačkoliv se Kvitová narodila v porodnici v sousedním Bílovci, za své skutečné rodiště a domov považuje Fulnek. Naposledy do šestitisícového městečka přijela na den přesně před měsícem (čtěte zde).
Mnoho lidí tehdy tenistce přálo, aby vyhrála Wimbledon. "Ráda bych vám přání splnila," říkala tehdy.
A po měsíci je skutečně zpět i s replikou wimbledonské trofeje. "Budu se snažit vítězství ve Wimbledonu zopakovat. A příští rok se také pokusím vyhrát v Londýně olympijský turnaj," slíbila zaplněnému náměstí šampionka.
Lidé z Fulneku v době wimbledonského finále obsadili všechny restaurace v městečku, zcela plné bylo i městské kulturní centrum, kde se zápas proti favorizované Rusce Šarapovové promítal na plátno (reportáž z fulneckého nadšeného fandění a z oslav čtěte zde).
V pondělí fulnečtí zastupitelé Kvitové udělili čestné občanství. Sportovkyně se tak stala druhou držitelkou mimořádného městského ocenění po Janu Ámosu Komenském, který ve Fulneku v letech 1618 až 1621 učil v místní škole Jednoty bratrské a má zde muzeum.