Ve finále závodu na olympijském kilometru nestačil jen na olympijského šampiona a mistra světa Brendela z Německa a Moldavce Tarnovschiho. „Trochu mě mrzí Moldavec, jel vedle mě a ve finiši jsem ho chtěl potrápit, ale nakonec byl silnější. A Sebestian Brendel? To je kapitola sama o sobě, na něj ještě budu muset trochu potrénovat,“ usmál se svalovec, kterého v Račicích ještě čeká závod na 500 metrů.
Jaká vlastně byla letošní premiéra?
Je to něco úplně jiného, než třeba domácí kontrolky, vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Při úvodu Světového poháru v Duisburgu před týdnem skoro všichni jeli neuvěřitelný časy, Sebastian tam vylepšil neoficiální světový rekord o vteřinu a půl. Celý týden jsem z toho byl ve stresu, ale ten je teď fuč. Jsem rád, že i v dalším roce špičce stačím. Teď musím pracovat, abych byl v srpnu nejlepší.
Takže neztrácíte víru?
Sebastiana dotahuju čtyři roky, co s ním závodím, on je na kilometru suverénní. Ale z posledních let vím, že mi to na něj na jaře tolik nejde, ale s přibývajícím teplem se zlepšuju a on už tak velký pokrok neudělá. Doufám, že se to projeví i v Riu.
Proč jste vstoupil do sezony tak pozdě?
Tak to mám v posledních letech vždycky, že vynechám první Světový pohár, dobře se mi začíná až doma. A taky se mi nechce nikam cestovat; to radši ještě potrénuju.
Loni jste vstoupil do sezony na zdejším mistrovství Evropy a po těsné prohře na kilometru s Brendelem jste vyčerpáním nemohl ani mluvit. Teď působíte v pohodě - je to dobré znamení?
Jo, tehdy to ale bylo kvůli něčemu jinému - měl jsem špatnou snídani a bylo mi hodně blbě. Teď jsem si snídani pohlídal, přesto jsem se posledních sto metrů strašně trápil. Muselo to vypadat fakt hrozně! Aspoň vím, co mi ještě chybí, musím natrénovat finiš. Věřím, že se mi to za necelé tři měsíce povede.
Jak se trénuje finiš?
Myslím, že natrénováno mám celkem dost, ale bude potřeba se soustředit na závěr tréninku. To většinou jezdím s ostatními kluky měřený kilák a ujedu jim, a pak už si nedávám tolik záležet. Ten detail, který by mohl pomoci v Riu, je třeba právě v tom.
Rio zmiňujete často - za bronz byste se tam nezlobil?
Jasně že ne, vůbec ne, medaile z Ria je můj sen. Jakákoli by byla ohromná pecka.
Myslíte, že tenhle výsledek už něco směrem k Riu vypovídá?
To asi ne. Spíš to svědčí o tom, že jsem přes zimu neztratil kontakt se špičkou.
Je to potěšitelné zjištění?
Jistě. Samozřejmě bych byl rád, kdybych jim v cíli nakládal sto metrů, ale stojím nohama na zemi. Vím, jak to chodí, není to jednoduchý. Ale jsem spokojenej.
