"Určitě je to super pocit. Hlavně jsem rád, že se mi to dařilo právě na mistrovství Evropy," říká Fučík, který díky aktuálnímu nejlepšímu českému času 54.98 poprvé v kariéře nahlédnul mezi nejlepší desítku evropských plavců.
Poprvé jste český rekord překonal na Velké ceně Znojma. Tam jste ale prý po nemoci necítil formu?
Sice jsem říkal, že jsem formu moc necítil, ale když se na to podívám zpětně, tak tam určitě nějaká být musela. Český rekord se totiž bez formy zaplavat nedá.
Jaké máte na ten znojemský závod, kterým jste se kvalifikoval na mistrovství Evropy vzpomínky? Zkuste popsat své pocity, když jste poprvé dosáhl na nejrychlejší český čas.
Na Znojmo vzpomínám rád, ovšem ještě hezčí vzpomínky mám na obě stovky polohově v Helsinkách. Ty mi vyšly ještě lépe. A můj pocit? Do toho závodu jsem šel s tím, že jsem od něj nic moc nečekal. Takže jsem byl hlavně překvapený.
Už jsme mluvili o tom, že jste byl ve Znojmě po nemoci. Co vás trápilo?
Měl jsem v krku streptokoka. Takže nic vážného. Ale je to takové nepříjemné, musíte ležet doma a nedá se při tom pořádně trénovat. Na bazén jsem chodil jednou denně, jen se tak lehce vyplavávat. A ten tréninkový výpadek byl trošku znát.
Skutečně? Vždyť jste mohl překonat i další český rekord, na 50 m znak. Co k němu chybělo?
Asi více štěstí. Ztratil jsem osm setin, to je, dá se říct, nic. Ale určitě jsem kvůli tomu nebyl zklamaný. Třeba to vyjde příště.
S jakými cíly jste po tak dobrých časech odjížděl do Helsinek?
Na každé mistrovství Evropy jezdím s cílem udělat si osobáky. Což se mi vlastně povedlo. Navíc jsem se dostal do semifinále na 100 metrů polohově, vytvořil dva české rekordy, takže jsem svůj plán překonal.
Fučíkovy rekordyJak jihlavský závodník měnil českou plaveckou historii 55,15 vteřin (19. 11. - Znojmo) 55.07 vteřin (9. 12. - Helsinky) 54.98 (9. 12. - Helsinky) |
Jak jste na tom byl zdravotně?
Z devadesáti devíti procent dobře, měl jsem akorát trochu rýmu. Ale nemyslím si, že by to nějak můj výkon ovlivnilo. Cítil jsem se fajn.
Na evropském šampionátu ve Finsku jste začal dvěma 22. místy, na 200 metrů polohově i 50 metrů znak. Jak jste byl spokojen?
Dost. Vzhledem k tomu, že to byly v Helsinkách moje doplňkové disciplíny, není dvaadvacáté místo špatné. Plaval jsem to spíš proto, abych to tak nějak rozjel, "osahal si bazén". Hlavní závod mě čekal až v sobotu, ta polohovka.
Přesto jste na padesátce znak znovu útočil na český rekord. A opět chybělo málo...
Tentokrát osmnáct setin. Ale abych pravdu řekl, tak jsem se na padesátku znak ani nepřipravoval. Spíš jsem trénoval tu stovku polohově. Myslím, že kdybych se speciálně chystal na znak, že bych ten český rekord překonal. Ale nevadí mi to, příští rok padne.
Na stovce polohově jste už v rozplavbě znovu překonal český rekord. Bral jste to jako dobré znamení?
Určitě. Když mi to vyšlo v rozplavbách, spadla ze mě veškerá nervozita. A do semifinále jsem potom nastupoval více méně v pohodě.
Mezi nejlepších šestnáct jste šel se sedmým nejrychlejším časem. Věřil jste v postup do finále?
Znal jsem soupeře, kteří se mnou plavali v semifinále a měl jsem tak spočítané, že na finále bude stačit čas něco kolem 54,7. Nakonec to bylo 54,56. Takže finále by pro mě bylo obrovským překvapením.
Jak hodnotíte svůj nejrychlejší čas, 54,98?
Osobně jsem rád, že jsem překonal hranici 55 vteřin. Do příštího roku mám obrovskou motivaci to ještě zlepšit.
V Helsinkách jste nakonec obsadil desáté místo. To je váš největší úspěch na mezinárodním poli. Jak ho hodnotíte?
Těší mě, že jsem se dostal do první desítky v Evropě. Když to tak vezmu, moje dosud nejlepší umístění bylo na mistrovství Evropy juniorů, kde jsem byl dvanáctý. Tohle je něco jiného a jsem maximálně spokojený.
Takže vás tento výsledek motivuje do dalších závodů. Co vás v nejbližší budoucnosti vlastně čeká?
Stoprocentně, mám větší motivaci trénovat. Vlastně jsem si vyzkoušel, že se lze dostat do té nejlepší desítky. Takže se těším na příští vrchol, kterým je pro mě únorové mistrovství republiky. Tam bych chtěl splnit limit na mistrovství světa v Melbourne.
