Vážně jste si byl tak jistý?
Naprosto. Stihl jsem se těsně před získáním míčku podívat na časomíru, ještě bylo dost času. No, dost. Málo. Ale stačilo to, abych se pokusil překvapit brankáře. A přesně to se stalo.
Tak proč celý ten humbuk?
Nevím. Nebylo o čem diskutovat. Přesto nás ještě čekalo dlouhé čekání. Vlastně jsme se už začali připravovat na penalty, nevypadalo to najednou moc dobře. Naštěstí se rozhodčí usnesli, že gól to byl.
Co se v klíčové chvíli stalo? Hráči Pixba už nebyli koncentrovaní?
Nevím, třeba už mysleli na penalty. Chtěli za brankou podržet míček. Mysleli si, že se tam už nikdo z našich nepohrne. Ale hrnul.
Dřív jste za Pixbo hrával. Vyslechl jste si teď od bývalých spoluhráčů nějaké zlobné poznámky?
Vůbec ne. Pořád jsem s kluky zůstal dobrý kamarád. I když už nějakou dobu hraju za Dalen. Uznávám, že pro mě je tahle výhra něco jako malá pomsta. Za prohry, které nám dřív Pixbo uštědřilo.
Na celém turnaji Czech Open vás tak porazil jediný tým – český Future.
Vlastně jsme tady letos v normálním hracím čase neporazili žádné české mužstvo. Kromě Future ani Tatran a Vítkovice. Je čím dál těžší s těmito týmy hrát. Lepší se. Pro nás je setkání s takovými soupeři skvělou přípravou. Máme v kádru hodně nových tváří, ani jsme nečekali, že bychom tady uhráli něco velkého. Ale stalo se. Takže můžeme slavit. Divoce? No, to moc ne. V šest ráno nám to letí domů.
