Předloni turnaj ničily přívalové deště. Letos se organizátoři potýkají s opačným extrémem. Ale přestože areál na Štvanici dusí výheň, program běží stále podle plánu.
"I když v Austrálii jsou tenistky zvyklé i na padesátistupňové teploty, tady je to pro některé určitě nezvyk. S tímhle nikdo nepočítal," řekl ředitel turnaje Vladislav Šavrda.
Na centrálním dvorci naměřili teploty přes 40 stupňů. Tenistky se chladí ledem, ručníky by se od potu daly ždímat. Zvýšená je spotřeba vody a dalších nápojů.
"Dvě a půl hodiny v tom vedru? Strašný," oddechla si Slovenka Magdalena Rybáriková po prohraném zápase prvního kola. Její tvář přitom vypadala jako dobře ugrilovaný steak.
"Je to dost vostrý. Ale nic se nedá dělat, musí se v tom hrát," řekla Barbora Záhlavová - Strýcová poté, co ve druhém kole svedla vítěznou dvouapůlhodinovou bitvu s Ruskou Pervakovou.
"Já jsem nic takového v Praze ještě nezažila," přidala se Iveta Benešová, pro níž je štvanický areál jejím domovským. "Některé hráčky to může ovlivnit. Navíc jak je teplo, tak ty míče více letí a celkově jsou trochu rychlejší."
Teplota se kontroluje každý den a tenistky mohou využít tzv. "heat rule", tedy pravidlo o teplotě. "Hráčky si mohou za stavu jedna jedna na sety vyžádat pauzu a odejít do šatny a tam se převléct, ochladit a podobně," vysvětlil Šavrda.
Ve vedru se kroutí plastové reklamy, kolabuje přenosová technika, která snímá dvorce. "Ale pokud to není o lidském zdraví, tak jsou to banality."
Horší to je právě s lidmi. Rozhodčí sedí na umpiru pod slunečníkem a občerstvují se po každém fiftýnu. Při kvalifikaci kolabovali sběrači. "Podcenili jsme, že bychom jim měli dávat pití přímo na kurt. Ale to jsme velmi rychle vyřešili. Od té doby se nic podobného nestalo."
Přesto je některým tenistkám při extrémních teplotách fajn. "Tohle počasí mi nevadí. Pořád lepší, než když prší a je zima. Nevadí mi dusno ani vedro," prohlásila Lucie Hradecká.
Karolína Plíšková sice hrála až po půl šesté večer, ale spíš než s teplem měla problémy s úplně něčím jiným. "Určitě je to lepší než hrát ve dvanáct. Ale spíš než vedro mi vadily stíny na kurtu. Nějak jsem se s tím nemohla vypořádat," líčila.
Pořadatelé diskutovali také začátek denního programu. "Zjistili jsme, že začínat v deset nebo jedenáct je úplně jedno. Vedro je stejné až do sedmi večer," dodal Šavrda.
Úbytek diváků nepociťuje. "Třeba na centru se pochopitelně stahují na západní stranu, protože na opačné vydrží jen ti nejotrlejší. Pak to vypadá, že moc lidí tu není. Ale na zápasu Lucky Šafářové byl kurt velmi slušně zaplněn," doplnil Šavrda.