Po postupu sice trenér Ivo Vávra připomínal, že v omlazeném týmu nemá většina hráčů o nejvyšší soutěži ani páru, ale věřil, že při doplnění na ni budou mít. Realita je ovšem zatím úplně jiná. „Celých devět zápasů jsem hledal, jak bych to pojmenoval a hodnotil. Bohužel, ve stávající konstelaci na to prostě nemáme. Děláme chyby, nedaří se nám přenést tréninkový proces do utkání,“ prohlásil po porážce s Plzní (21:37), která byla desátá v řadě.
Prohrát doma o šestnáct gólů ukazuje na propastný rozdíl. Co bylo špatně?
Hrajeme patnáct minut nějakým způsobem neříkám vyrovnanou partii, ale házenou, za jakou bychom se nemuseli stydět. A potom ve druhém poločase to odbouchneme takovým výkonem, který do extraligy opravdu nepatří. Strašně rád bych to nějak změnil, ale myslím, že se protrápíme zbylými čtyřmi zápasy a pravděpodobně se budeme muset posílit nebo se bude muset něco změnit, protože ve stávající sestavě to bude strašně těžké. Jsme zdecimovaní zraněními, hrajeme ve třinácti lidech, z toho jsou tři dorostenci. A opravdu na soupeře jako je Plzeň to absolutně nestačí.
Co můžete ve vaší situaci dělat?
Musíme se soustředit na utkání s Brnem, o tom víme už asi čtyři zápasy. Ale mám obavy, jestli to kluci zvládnou mentálně, jestli se na to budou schopni připravit. Před utkáním jsme si řekli, že mančaft jako je Plzeň nemůžeme porážet, ale můžeme ho porazit. Pokud budeme nastavení v hlavě, že budeme bojovat. Ale pokud přijdeme se svěšenou hlavou, tak to nejde. To se nám stalo ve druhé půli, kdy jsme absolutně vybouchli. Přestali jsme dávat vyložené šance, nebránili jsme, udělali jsme banální chyby. Kluci si musí uvědomit sami, že to musí odehrát tak, aby se vyvarovali těch obrovských chyb. V deseti utkáních jsme se porazili sami.
Jak se dá pracovat na mentální stránce, když tým prohraje desetkrát v řadě?
Vždycky se s tím dá něco dělat. Celý problém je v tom, že přijde sedm hráčů a ví, že hrát budou. A myslí si, že když dají dvacet sedmiček z dvaceti, že jsou nejlepší extraligoví hráči. Tak to bohužel není. Když přijdu z nějakého extraligového týmu, tak to automaticky neznamená, že jsem nejlepší. Chybí konkurence a tlak v týmu a hráči si myslí, že jsou nejlepší a nepotřebujou trénovat. A nejsou nastavení na utkání. To, že vyhráli první ligu téměř bez ztráty bodu je jedna věc, ale musíme srovnat kvalitu soutěží. A na extraligu to nestačí. My když jsme hráli, tak bychom si nedovolili takto odchodit utkání. V tomto případě je mentální schránka důležitá. U nás je to hlavně o hlavě. Není to tolik o tréninku.
Vyčítáte tedy hráčům, že nemají zápal nebo že netrénují, jak si představujete?
Vždycky když hráči řeknete, že to nechtěl vyhrát, odpoví, že přece chtěl vyhrát. Ale pak mu to ukážete na videu, kde je to jasně vidět. Neříkám, že vyloženě nechtěli a odchodili, ale pokud chci hrát s Plzní, musím podat 120 procent a nesmím dělat chyby, jinak nemám šanci. To si tu říkáme – a nejde to. Hráči nejsou schopni přenést přípravný proces do utkání. A to je převážně o hlavě.
Prohlubuje se problém s tím, jak přicházejí další a další porážky?
Pro žádný tým není hezké, když prohraje deset utkání po sobě. Samozřejmě se to tím zmarem prohlubuje a jsou to převážně devatenáctiletí kluci, kteří tohle ještě nikdy nezažili. Pro ně je to nové a určitě stresující. Každý prohraný zápas je zářez v hlavě, že musíme, musíme a musíme. A ono to nejde, nejde a nejde.
Je to i pro vás nejtěžší okamžik trenérské kariéry?
Mám déjá vu dnes a denně, protože jsem tohle absolvoval v Kopřivnici s šestnáctiletými kluky. Pro mě to bohužel nové není.
Přece jen v extralize je to víc na očích a od návratu do extraligy jste nepochybně čekali něco jiného.
Vždycky jste víc na očích, když hrajete nejvyšší soutěž, tak to prostě je. Nejsem na očích jen já, ale i klub, pánové, kteří ho řídí, a hlavně hráči. A měli by si uvědomit, že jsou reprezentanti tohoto klubu. Všichni jsme samozřejmě na očích, o to je to horší a pro všechny stresující.
Co je tedy váš cíl pro další měsíce?
Zápas roku pro nás bude Brno, který přijde za tři týdny. Pokud vyhrajeme a Brno do té doby nebude bodovat, přiblížíme se k němu na bod. Pak by se dala sezona ještě zachránit. Pokud budeme minus pět, tak to bude strašně těžké, protože nemůžeme počítat, že i kdybychom nějaké posily přivedli, tak že v play out vyhrajeme deset zápasů z dvanácti. Jednoznačným cílem je doma porazit Brno. Soustředíme se na záchranu ligy.
