Prestižní trofej si Samková přivlastnila až v posledním závodě sezony, na trati ve švýcarském Veysonnaz v přímém souboji předčila svou úhlavní rivalku a obhájkyni glóbu Michelu Moioliovou z Itálie.
„Jsem ráda, že to bylo takhle, jsou to hrozně cenné zkušenosti,“ ohlížela se čtyři dny po triumfu při online setkání s novináři. „V budoucnu si můžu více věřit, vím, že umím zajet, když přijde rozhodující moment.“
Při hodnocení sezony používala česká snowboardcrossařka slůvka jako nestandardní, prazvláštní, intenzivní. Celou ji zvládla v rozmezí pouhých tří měsíců, během nichž absolvovala šest závodů Světového poháru a mistrovství světa v Idre Fjäll, z něhož si odvezla bronzovou medaili.
„Mistrovství světa bylo super a vítězství ve Světovém poháru je samozřejmě také skvělé. Ještě se o něm rozhodovalo v poslední chvíli, takže to mělo grády pro diváky,“ těší Samkovou.
Co bylo na sezoně nejnáročnější?
Přesuny a změny plánů. Měli jsme třeba naplánovaný tréninkový kemp ve Finsku, který se ale třikrát přesunul. Na jedny závody jsme koupili letenku z Mnichova, ale pak jsme zjistili, že tam nemůžeme, tak jsme kupovali další z Vídně. Pak najednou přidali závod v Reiteralmu v Rakousku, což bylo super, ale na druhou stranu to byl trochu stres, protože byl namáčknutý mezi další dva závody.
Sezona Samkovév číslech Světový pohár Mistrovství světa |
Jaké to na vás mělo nároky?
Během pěti dnů jsme třeba osmkrát měnili plány, takže jsme museli být hodně variabilní a zároveň ještě přijet na místo a podat adekvátní výkon. To bylo občas těžké.
Ale i přesto jste znovu nejlepší na světě.
Po vyhraném závodě se vždycky cítíte nejlepší na světě, ale pak třeba přijde závod, kdy dojedete pátý a už to takové není. Je to pořád nahoru a dolů, mění se to. Záleží také na mém pocitu, jak se mi na trati jezdí. V této sezoně i v té minulé jsem dost uvažovala nad tím, jestli ještě jsem nejlepší na světě, nebo jestli se už nebudu zlepšovat.
Přemýšlíte nad tím hodně?
Člověku to furt běhá v hlavě, protože celý trénink směřuje k tomu, aby jezdil nejlíp a byl nejlepší na světě. Když se pár závodů nepovede, tak si říkám, že už asi nejsem nejrychlejší, i když jsem měla pocit, že jízda byla docela dobrá…
Jak důležitý je tedy pro vás takový konec sezony?
Je super končit vítězným závodem, člověk si dokáže, že věci umí. Do příští sezony jsem pozitivně naladěná, že možná jsem nejlepší na světě. (smích)
V posledním závodě jste porazila i největší sokyni Moioliovou, jaký spolu máte vztah?
Vždycky jsme si spolu povídaly, i když teď před posledními závody jsme se nějak extra nebavily, každá jsme se soustředily na sebe. Po závodě v cíli jsme si pogratulovaly a už jsme se bavily. Taková těsná vítězství, kdy se celou sezonu navzájem předjíždíme a obě víme, že musíme makat, abychom předjely tu druhou, jsou velmi cenná.
Samková v křišťálovém lesku: krušné období aspoň načas přebil úspěch |
Pomáhá vám konkurence soupeřek k motivaci do dalšího závodění?
Určitě, člověk na závody nemůže jezdit jen tak pro srandu. Ráda se furt zlepšuju a směřuju k té v uvozovkách dokonalé jízdě nebo dokonalému provedení. To je velká motivace, když člověk může z deseti pokusů dvakrát udělat něco dobře. (smích) Na jednu stranu je to frustrující, ale na druhou, když uděláte ten dobrý pokus, tak vám to zase dá energii do dalších deseti pokusů, ve kterých se to třeba nepovede.
Snowboardcross tedy berete i jako výzvu.
Je to zábavný sport. Můžete pokazit start, ale protože zbytek trati jedete dobře, tak všechny předjedete a dole jste první. Závodění proti času není tak zábavné, jako když předjedete tři lidi. Pak se cítíte jako bůh.
