Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt na Paříž-Roubaix? O příčině můžeme jen spekulovat, říká lékař

Michael Goolaerts v péči lékařů po pádu při závodu Paříž-Roubaix. | foto: Profimedia.cz

9 2018
U cyklistických týmů působí jako lékař přes třicet let. Začínal v Rudé Hvězdě Plzeň, prošel i německými stájemi Wiesenhof, T-Mobile a lékařsky dohlížel také na cyklisty NetAppu, nynější Bory. „Ale jak došlo k úmrtí Michaela Goolaertse na nedělním Paříž-Roubaix, netuším. Žádná kamera neukázala, co se mu přesně stalo,“ říká Eugen Rašev nyní lékař hradecké stáje Elkov Author.

V tuto chvíli není jasné, jestli Goolaertse zástava srdce postihla před pádem, nebo až následkem pádu. Co si o případu myslíte vy?
Ano, žádná kamera neukázala, co se mu doopravdy stalo. Jestli přišlo nejprve takové krátké zakolísání a ztráta vědomí, nebo to přišlo až po tom nárazu. K tomu se nemohu vyjadřovat, protože by to byla spekulace. Já to vidím ale spíš tak, že spadl a udeřil se do hlavy. Mohl se udeřit do obličeje, do čela. Dneska jsou přilby tak malé, že se mohl udeřit i do zátylku, ze strany do hlavy. A i přesto, že je mozek chráněný lebkou, tak když se přenese rychlost a síla nárazu na mozkové tkáně, může dojít k takzvanému kolapsu, ve kterém o sobě nevíte. Což se taky stalo - proto byl Goolaerts resuscitován.

Možné jsou nicméně obě varianty - že ke kolapsu došlo před pádem i po něm, je to tak?
Možné jsou určitě obě, ale já se spíš kloním k té druhé, že nejprve spadl a až po úderu do hlavy přišlo bezvědomí.

Proč se přikláníte ke druhé variantě?
Je pravděpodobnější. Znám sportovce léta a ano, když vás opustí holka, budete mít nemocnou maminku, táta bude mít rakovinu, váš nejlepší kamarád se vám někde zabije a vy v tomhle stavu vyjedete do závodu, můžete mít měkké nohy a můžete nakrátko ztratit vědomí, když se neudržíte na nohou. Tohle se stát určitě může, ale je to méně pravděpodobné, než když přijde kolaps po úderu do hlavy.

Nemohly to krátké bezvědomí, po kterém Goolaerts vyjel mimo silnici, způsobit otřesy, kterými je Paříž-Roubaix pověstné?
Ty spíš ty blokády v páteři zmobilizují. Jedině kdyby měl hodně zablokované hlavové klouby a najednou spadl do nějaké díry, kterou by nečekal, pak je to možné. Ale zase takové díry mezi těmi kostkami nejsou, abyste spadl skoro o schod níž.

Teoreticky by to ale v takovém případě možné bylo.
To bylo. Představte si situaci, kdy máte pěticentimetrový schůdek a šlápnete do prázdna. Není to příjemný pocit a pak krátká ztráta vědomí může přijít.

K podobným kolapsům dochází také v jiných sportech, například ve fotbale. Dají se možné skryté vady srdce odhalit běžnou kontrolou?
S fotbalem bych tohle úplně nesrovnával, protože ve fotbale jsou hlavičky, které pro tělo znamenají velké otřesy. A když na to tělo svalově nepřipravíte stoprocentně v krční oblasti, může dojít k tomu, co jsem říkal, a to ještě s větší intenzitou. Sám víte, jak je nepříjemné, když šlápnete do prázdna, můžete pak mít zablokovanou krční páteř horní třeba hodiny a dny.

A ty kontroly srdečního rytmu? Jak často se v profesionální cyklistice provádí?
Na začátku každé sezony.

V jejím průběhu už ne?
To už pro ně není důvod. V průběhu sezony se dělají zátěžové testy, ale tyhle testy srdečního rytmu se provádí na začátku, třeba v Elkov Author je děláme vždycky v prosinci.

Co všechno obsahují?
Zátěžové testy, vyšetření na EKG, vyšetření krevního obrazu, ultrazvuk. Tohle už se dělá několik desetiletí rutinně.

U všech stájí stejně? Není rozdíl například mezi technologicky vyspělou Sky a Goolaertsovým druhodivizním celkem Veranda Willems-Crelan?
Není. Co se týče zdravotního vyšetření, rozdíl tam žádný není, jiné je to samozřejmě ve finančním zabezpečení. Ale u tohohle je to spíš naopak, v menších týmech jsou cyklisté ještě lépe sledovaní než v těch velkých, protože máte na starosti méně jezdců a je to přehlednější.

Na druhou stranu, ve Sky si díky financím mohou dovolit častější kontroly, ne?
Ale častější kontroly se opravdu nedělají, skutečně není důvod. Tady z této výjimky se opravdu nesmí dělat pravidlo.

Existuje nějaká skrytá vada srdce, kterou kontroly srdce neodhalí?
My tady pořád mluvíme o arytmiích, tedy poruchách srdečního rytmu. A srdce může selhat dvěma způsoby.

Jakými?
Srdce se buď rozběhne příliš rychle, nebo běží příliš pomalu a v tu chvíli selhává jako pumpa. Když se rozběhne rychle, říká se tomu fibrilace. Když srdce fibriluje, tak se dostatečným způsobem nestáhne a nevypudí tak dostatečné množství krve, tím se zastaví oběh. To samé se stane, když se srdce zastaví - tomu se říká blokáda ramének. V obou případech ale dochází ke změnám na srdečním svalu, které může odhalit pitva. Když se pitva nechá udělat, existuje naděje, že se příčina toho selhání objeví. Proto bych pitvu přivítal.

Jakou roli v celé kauze může případně hrát doping?
Jestli něco bral a přehnal to a na základě toho došlo ke ztrátě vědomí? To bych vůbec nespekuloval, protože něco takového prostě nevím. Dneska se tak intenzivně kontroluje, že jsou podobné hrátky s čertem téměř nemožné. Určitě bych to nesrovnával třeba s Tomem Simpsonem (Brit zkolaboval a zemřel v roce 1967 při stoupání na Mont Ventoux, pitva tehdy odhalila, že příčinou byla kombinace amfetaminů a alkoholu), protože podmínky v dnešním pelotonu jsou úplně jiné. To, co mohl brát on, se nyní vůbec brát nedá.

Vy sám jste během své kariéry u cyklistických týmů zažil, že byste musel některého z cyklistů resuscitovat?
Zažil, na Mallorce mezi amatéry, nebo na mistrovství světa ve Francii jsem v devadesátých letech resuscitoval jednoho cyklistu, kterému praskla řídítka a on šel přes ně. To ale byla mechanická vada. Ale že by se některému z profesionálů zatočila při tréninku nebo při závodě hlava a šel k zemi? To se stává jen u lidí, kterým je šedesát let. Ne v třiadvaceti.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze