Nakonec je z toho 17. místo, necelých sedm desetin za medailí. Jak to hodnotíte?
To je hezký, to jsem fakt nevěděla. Dneska to byl takový sprint (startovalo se níž), kdy rozhoduje každá maličkost. Já jsem s tou jízdou spokojená, udělala jsem všechno, jak jsem měla naplánované, a ani nevím, kde jsem ztratila nejvíc. Uděláme si analýzu, všechno si zpomalíme, srovnáme s holkama a zjistíme, v čem byl problém. Ale celkově jsem s jízdou spokojená, měla jsem z toho radost.
Jaká byla tentokrát viditelnost?
Nahoře jsem viděla dobře. Jak se to zlomilo do toho prudkého svahu, už bylo vidět hůř pod nohy, ono se to tady různě točí, nedá se s tím nic udělat.
V hodnocení Světového poháru jste osmnáctá. Je to v tuto chvíli obraz vaší výkonnosti?
Myslím, že jo. Teď na tom asi tak jsem, evidentně. Ale myslím, že je to super. Ani nevím, jestli nějaká sjezdařka byla v historii lepší než já (jenom Slovenka Jana Gantnerová-Šoltýsová byla desátá na OH v Lake Placid 1980, kdy se to počítalo jako MS). Zase jsem si to začala užívat a i přesto, že jsem měla pády, tak se cítím sebevědomě a užívám si to, což je pro mě hlavní.
Byla to pro vás důležitá zkušenost? Zjistit, že i po pádech se dokážete zvednout?
Jo, za to jsem ráda. Jsem ráda, že se to stalo, i když je samozřejmě blbé, že se to stalo na mistrovství světa, ale někde se to muselo stát. To super-G pak byla jediná možnost, jak to udělat. Bylo špatně vidět, tu jízdu jsem sjela jen tak, abych dojela do cíle, abych si zase dokázala, že umím ještě dojet do cíle. A pak jsem to zase na trénincích mohla stavět krůček po krůčku.
Nakonec je z toho 15. místo z kombinace a 17. ze sjezdu.
S tím jsem moc spokojená. Snažila jsem se si to udělat jako svoje druhé mistrovství světa na snowboardu, kde jsem byla sedmnáctá a šestnáctá.
Zpravodajství ze závodu |
A na dalším šampionátu už jste se ale stala mistryní světa.
Hahaha. Já vím, trošku jsem si naběhla. Uvidíme, jak to budu zvládat kombinovat. Každým rokem jsem o kousek lepší a blíž lepším výsledkům, v celkové listině se posouvám. I tady mám lepší výsledky než na minulém mistrovství světa. Je jasné, že to jde pomalu, protože dělám dva sporty, ale snažím se a dělám, co můžu. Budu dřít, posouvat se kousek po kousku a je mi jedno, jak dlouho to bude trvat.
Co říkáte na triumf Ilky Štuhecové a třetí místo při rozlučce Lindsey Vonnové?
Z obou mám strašnou radost, obě si to zaslouží. S Ilkou trénujeme a vím, že je to úžasný člověk. Nikdy není problém, abychom se k ní přidali v tréninku, a to je to úplně jiná liga než já. Pomáhá mi a je to od ní hrozně hezké. Když má lepší číslo, tak mi i hlásí report z tratě, abych věděla, jaká je. Je jako součást mého týmu, přeju jí to.
Co vás teď aktuálně čeká?
Sednu do letadla a odletím do Jižní Koreje, kde si odjedu dva závody na snowboardu, pak poletím do Číny, kde budou další dva, a přeletím pravděpodobně do Soči, když to budu zvládat. Tam si odjedu dva závody na lyžích a pak pravděpodobně do Scuolu zase na snowboard. Ale to všechno ještě uvidíme, s těmi přesuny to bude náročné.
Vrátíte se na olympijský kopec a vyzkoušíte si i ten příští, je to tak?
Přesně tak, mám to takhle hezky seřazené.
Těšíte se zpátky do Pchjongčchangu?
Těším se hrozně moc. Těším se na snowboard, na Justina (Reitera, trenéra), už mi trochu chybí ta snowboardová partička. Je fakt, že jsem na snowboardu nestála hodně dlouhou dobu, budu se do toho muset trochu dostat, což bude výzva. Udělám ale všechno pro to, abych podala co nejlepší výkony.
Nepřepadne vás nostalgie, až se vrátíte na místo, kde jste získala dvě olympijské zlata?
Úplně to neprožívám. Na závody se těším a mám radost, že už jsem tam byla, že ten kopec znám. Je to krásný kopec, je tam hezký sníh. Uvidíme, jestli vyjde počasí, ale mohlo by to být fajn.
Myslíte, že byste ještě mohla zabojovat o glóby ve Světovém poháru?
Vůbec netuším, ta šance je ale hodně malá. Záleží, jak se do toho dostanu a jestli budu schopná rychle přepnout a dohnat holky. Mají slušný náskok.