Když Phil Mickelson zahrál v roce 2004 na Masters birdie na poslední jamce a sebral Elsovi titul, sympatický Jihoafričan se z toho jen těžko vzpamatovával.
Po prodělaných zdravotních problémech a poklesu ve světovém žebříčku až za 20.místo ohlásila bývalá světová trojka a trojnásobný major-šampión velký návrat a útok na pozici světové jedničky.
Ten se pohužel pro Else zatím ani zdaleka nekoná, ale v Šanghaji na WGC - HSBC Champions se mu v neděli objevila nečekaná šance na výhru ve velkém turnaji a na "pomstu" Mickelsonovi.
Když Els ztrácel před posledním kolem na vedoucího Mickelsona plných 7 ran, nikdo mu nedával žádnou větší naději. Ovšem výkon, který populární "Big Easy" předváděl až do 17.jamky, byl jako z jiného světa - skóre minus 10 a do konce jen jediná, a to "skórovací" pětiparová jamka (jen zhruba 490 metrů dlouhá).
Elsův drajv na osmnáctce ležel sice na fairwayi, ale míček zůstal na místě, kde se fairway hřiště Še-šan svažuje směrem dolů. Na dlouhou a choulostivou ránu přes vodu tedy nijak ideální pozice.
Pokud by Els věděl, jaké potíže má Mickelson právě v těch chvílích na 16.jamce (vítězný Američan "podsekl" míček z těžké pozice lobwedgkou a ten se mu pohnul jen o pár centimetrů), možná by neriskoval, ale takhle mu nezbývalo, než se pokusit druhou ranou atakovat green.
Elsovi zbývalo na přední hranu greenu téměř přesně 200 metrů, což byl příliš mnoho na jeho oblíbenou čtyřku železo. Trojkou železem hrát nechtěl, protože se bál, že by rána mohla být příliš dlouhá a mohla sklouznout za green, kde čekala také vodní překážka.
Els nakonec po delším váhání zvolil "vysoký cut" pětkou dřevem, což ale byla v pozici s kopce dolů hodně obtížná rána. A Els ji vůbec netrefil. "Prostě jsem ji zpackal," prohlásil Ernie celkem výstižně - jeho míči chybělo na green více než 10 metrů.
Nakonec se tedy místo vylepšení rekordu hřiště a nesmírně cenného titulu musel spokojit s druhým místem a na svůj další titul bude muset čekat dál. Rána na osmnáctce by možná leckoho budila ze spaní, ale to Els odmítá.
"Nemůžu na to myslet," prohlašuje. "To jak jsem se dotáhl na špičku a na chvíli byl dokonce ve vedení, to bylo parádní. Samozřejmě jsem zklamaný, ale budu rozhodně myslet na to, že jsem zahrál 63 ran..."
V každém případě teď není ten pravý čas věšet hlavu. Šance na další velký titul totiž přijde brzy. Už za dva týdny se hraje velké finále European Tour v Dubaji a Ernie může při současné formě myslet hodně vysoko. V pořadí money listu evropské túry (Race to Dubai) se posunul už na 9.místo a má reálnou šanci na celkové vítězství. Takže, kdo ví? Třeba jeho čekání na další velký titul nebude trvat příliš dlouho...
Po prodělaných zdravotních problémech a poklesu ve světovém žebříčku až za 20.místo ohlásila bývalá světová trojka a trojnásobný major-šampión velký návrat a útok na pozici světové jedničky.
Ten se pohužel pro Else zatím ani zdaleka nekoná, ale v Šanghaji na WGC - HSBC Champions se mu v neděli objevila nečekaná šance na výhru ve velkém turnaji a na "pomstu" Mickelsonovi.
Když Els ztrácel před posledním kolem na vedoucího Mickelsona plných 7 ran, nikdo mu nedával žádnou větší naději. Ovšem výkon, který populární "Big Easy" předváděl až do 17.jamky, byl jako z jiného světa - skóre minus 10 a do konce jen jediná, a to "skórovací" pětiparová jamka (jen zhruba 490 metrů dlouhá).
Elsův drajv na osmnáctce ležel sice na fairwayi, ale míček zůstal na místě, kde se fairway hřiště Še-šan svažuje směrem dolů. Na dlouhou a choulostivou ránu přes vodu tedy nijak ideální pozice.
Pokud by Els věděl, jaké potíže má Mickelson právě v těch chvílích na 16.jamce (vítězný Američan "podsekl" míček z těžké pozice lobwedgkou a ten se mu pohnul jen o pár centimetrů), možná by neriskoval, ale takhle mu nezbývalo, než se pokusit druhou ranou atakovat green.
Elsovi zbývalo na přední hranu greenu téměř přesně 200 metrů, což byl příliš mnoho na jeho oblíbenou čtyřku železo. Trojkou železem hrát nechtěl, protože se bál, že by rána mohla být příliš dlouhá a mohla sklouznout za green, kde čekala také vodní překážka.
Els nakonec po delším váhání zvolil "vysoký cut" pětkou dřevem, což ale byla v pozici s kopce dolů hodně obtížná rána. A Els ji vůbec netrefil. "Prostě jsem ji zpackal," prohlásil Ernie celkem výstižně - jeho míči chybělo na green více než 10 metrů.
Nakonec se tedy místo vylepšení rekordu hřiště a nesmírně cenného titulu musel spokojit s druhým místem a na svůj další titul bude muset čekat dál. Rána na osmnáctce by možná leckoho budila ze spaní, ale to Els odmítá.
"Nemůžu na to myslet," prohlašuje. "To jak jsem se dotáhl na špičku a na chvíli byl dokonce ve vedení, to bylo parádní. Samozřejmě jsem zklamaný, ale budu rozhodně myslet na to, že jsem zahrál 63 ran..."
V každém případě teď není ten pravý čas věšet hlavu. Šance na další velký titul totiž přijde brzy. Už za dva týdny se hraje velké finále European Tour v Dubaji a Ernie může při současné formě myslet hodně vysoko. V pořadí money listu evropské túry (Race to Dubai) se posunul už na 9.místo a má reálnou šanci na celkové vítězství. Takže, kdo ví? Třeba jeho čekání na další velký titul nebude trvat příliš dlouho...
