Před rokem v květnu byl Elia Viviani členem nejbohatšího týmu světa Sky. Doma vystavoval i svoji zlatou medaili za dráhařské omnium z olympijských her v Riu. A na silnici patřil mezi elitní sprintery.
Ale nebyl šťastný.
Protože právě se jelo Giro, jeho Giro, závod, který je pro něj důležitější než Tour, a on místo toho zůstával doma v Isola della Scala u televize.
Tým Sky nesplnil slib, který mu dal, když s ním v roce 2014 podepisoval smlouvu: Budeš našim sprinterem pro Giro.
Co na tom, že mu Dave Brailsford vysvětloval, že tentokrát museli dát přednost podpůrným jezdcům pro Mikela Landu a Gerainta Thomase, kteří měli zaútočit na absolutní titul. Viviani se nemohl zbavit pocitu zrady.
Ambice Landy i Thomase v celkové klasifikaci poté rozbombardoval už hromadný pád v 9. etapě na Blockhaus.
Ale Viviani mezitím doma dospěl k jednoznačnému rozhodnutí: Musím utéct, musím ze Sky pryč. Přestože tu měl smlouvu platnou ještě na sezonu 2018, dohodl se s Brity na jejím předčasném ukončení.
TO BÝVÁVALO. Když Viviani ještě vyhrával spurty pro tým Sky.
Nyní, o dvanáct měsíců později, si libuje: „Odejít ze Sky do Quick-Stepu byl zlomový bod mé kariéry. Až tady jsem našel tým, v němž mám naprostou důvěru.“
Původně se spíše spekulovalo, že zakotví ve stáji Emirates, ale kolotoč pozdních sprinterských přestupů jej vynesl právě do belgické stáje. Z Quick-Stepu odcházel Marcel Kittel do Kaťuše, z té mířil Alexander Kristoff do Emirates a na Kittelovo místo přišel do Quick-Stepu Viviani.
„Nikdy nelituji svých tří let ve Sky,“ ujistil. „Měl jsem rád ten tým i to, jak naprosto vše řešili až do sebemenšího detailu. Ale opustil jsem Sky, protože mám v kariéře velmi vysoké cíle.“
Patrick Lefevere, manažer Quick-Stepu, mu loni na podzim řekl: „Budeš dobrou náhradou za Kittela.“ Hned mu dali k dispozici též vlastní podpůrné jezdce do sprinterského vláčku: Fabia Sabatiniho, Michaela Morkova a Floriana Senechala. Ti s ním začali od ledna objíždět etapové závody.
„Už na Tour Down Under jsem viděl, že to bude fungovat,“ líčil Viviani. „Má síla je stejná jako dřív, ale ta parta lidí kolem mě dělá rozdíl. Dostal jsem životní šanci. Mám skupinu lidí, na které se mohu spolehnout, a mám celý tým, který mi věří a bere mě za svého lídra. Což je obrovský rozdíl oproti minulosti.“
Na Giru navíc mezi jeho pomocníky do koncovky sprinterských etap přibyli i dva exkluzivní muži: český šampion Zdeněk Štybar a německý talent Max Schachmann, oblékající od první etapy bílý dres nejlepšího mladíka.
Po Vivianiho triumfu v sobotní přímořské etapě do Tel Avivu měli ti dva velký podíl rovněž na jeho nedělním vítězství po pouštní štrapáci do Eilatu.
„Zůstali jsme v tom bláznivém finále etapy pohromadě a kluci z týmu pro mě odvedli skvělou práci,“ chválil Viviani. „Byli dnes neskuteční, tohle vítězství proto chci věnovat právě jim. Nemohu ani popsat, jak jsem šťastný, že mám kolem sebe tak fantastický tým.“
Nebyl to pro něj ani trochu jednoduchý den. V noci na neděli, snad pod dojmem emocí ze sobotního vítězství, dlouho nemohl usnout. V prvních dvou hodinách na trati 3. etapy se potom sám sebe ptal: Co se to děje?
GIRO V NEGEVSKÉ POUŠTI. Pohled na peloton ve třetí etapě.
„Cítil jsem se špatně, prázdný, bez energie,“ vyprávěl. „Přitom nás čekalo 2000 vertikálních metrů v pořádně nervózním pelotonu, kde se mnozí obávali hrozby bočního větru a vedra. Ale jak kilometry přibývaly, připadal jsem si lépe a lépe.“
Rémi Cavagna, teprve druhým rokem profesionál, ostrým tempem na špici sjížděl uprchlíky a dával tím vzpomenout na loňské enormní úsilí Juliana Vermota na Tour. Když byli sedm kilometrů před cílem jezdci z úniku skutečně dojeti, natlačili se před sérií nebezpečných kruhových objezdů na čelo Štybar a Schachmann.
Jejich precizní taktika i spolupráce si vysloužila uznalá slova mnoha zahraničních komentátorů. Zničujícím tempem natáhli balík, vyčerpávali soupeře.
„Bylo důležité, že jsme byli vpředu už tak brzy,“ zdůraznil Viviani. Partu Quick-Stepu potom nezaskočil ani defekt Fabia Sabatiniho, posledního muže do Vivianiho vláčku.
Do zatáčky 350 metrů před cílem ještě vjížděl Viviani z relativně zadní pozice, ale takový byl plán.
„Věci byly chaotické a foukal protivítr, proto jsem se rozhodl stáhnout trochu dozadu a následovat za zatáčkou Sama Bennetta.“
Irský sprinter stáje Bora vzápětí zvolil agresivní taktiku na samé hraně regulérnosti.
This is how three of the fastest riders compared over the final 250m sprint at today’s @giroditalia: Top Speed: 64.9km/h | ⚡ Max Power: 1594W | Huge respect to @eliaviviani, @Sammmy_Be and @Dannyvanpoppel #FeelTheBurn at #Giro101 with VelonLive: https://t.co/aQCv1A8lrH https://t.co/g71aIixLoZ
„Byl jsem už vedle něj, když stočil kolo k bariéře a tlačil mě na kraj silnice,“ popisoval Viviani. „Tak jsem mu musel dát najevo, že jsem tady. V jedné chvíli došlo i k našemu kontaktu. Než abych začal brzdit, raději jsem tím Bennetta upozornil na svoji přítomnost.“
Čísla kolem Vivianiho- V neděli dosáhl svého 8. vítězství v sezoně a 57. v kariéře. - Zařídil současně 29. vítězství pro stáj Quick-Step v letošní sezoně. - Zároveň jde také o 77. vítěznou etapu Quick-Stepu v historii Grand Tour. - Viviani startuje na svém pátém Giru, do letoška zde však vyhrál jen jednu etapu. - Je prvním italským cyklistou od Alessandra Petacchiho v roce 2009, který dokázal vyhrát na Giru dvě po sobě následující etapy. - Už nyní sám překonal loňskou bilanci Italů na Giru. Tehdy měli za celý závod na kontě pouze jednu vyhranou etapu zásluhou Vincenza Nibaliho. - Letos už se stal Viviani celkovým vítězem Kolem Dubaje, kde ovládl i bodovací soutěž, stejně jako na etapách Kolem Abú Dabí. |
Vzpomněl si na loňské mistrovství Evropy v Herningu, kde ho Nor Kristoff natlačil ve spurtu na bariéru, když útočil na vítězství. Tehdy italský tým podal protest, ten však zůstal nevyslyšen.
„Na televizním záznamu je jasně vidět, že Bennett změnil směr. Kdyby mě to stálo spurt, opět bychom protestovali,“ říkal Viviani v neděli v Eilatu. Komisaři posléze sami zkoumali Irův pohyb, ale rozhodli se ponechat jej bez penalizace.
Tou dobou už Viviani znovu slavil. Poté, co si u bariéry našel prostor vedle Bennetta, nedal svému sokovi v koncovce žádnou šanci, stejně jako Sachovi Modolovi.
Objetí se Schachmannem, objetí se Štybarem, objetí se všemi následovalo.
Elia Viviani toho času vládne cyklistickým sprinterům. Můžeme jen spekulovat, jak by dojezdy těchto etap vypadaly, kdyby na Giru startovali třeba i Peter Sagan, Marcel Kittel nebo Andre Greipel. Ale nejsou tu.
TAK VÍTĚZÍ VIVIANI. Elia Viviani (vlevo) si v izraelském Eilatu dojíždí pro druhé etapové vítězství na 101. ročníku Giro d'Italia.
„Nezajímám se, kdo tu není,“ podotkl Viviani. „Absolvoval jsem už v kariéře všechny tři podniky Grand Tour. Giro je pro sprintera jednoznačně nejtěžším závodem na dojetí. A já ho chci letos v Římě dokončit ve fialovém trikotu nejlepšího sprintera.“
V pondělí se konvoj Gira vydal z Izraele na Sicílii. Další sprinterská etapa čeká až v pátek, ty nejbližší dvě by měly svědčit spíše klasikářům typu Zdeňka Štybara.
Také jemu pomáhá, jaká pohoda nyní v Quick-Stepu panuje.
„Zatím je tohle Giro pro nás jako sen,“ říká Viviani. „Zažili jsme v Izraeli neuvěřitelný vstup do závodu a moc si ho užívali. Máme dvě vyhrané etapy, fialový i bílý dres. A jsme hladoví ukázat další velké věci i v Itálii.“
