"V životě jsem takový trénink nezažil. Ani tady, ani v mládežnických reprezentacích," odfoukl si Antonín Pištěcký, ústecké křídlo. "V Česku se příprava spíš směřuje na obrovské vytrvalostní tréninky, ale tohle bylo hodně o technice."
Ve středu započala nová etapa ústeckého ligového basketbalu. Klub v minulé sezoně finančně krvácel, plno hráčů odešlo, jiní měli dramaticky zkrácené platy. Z klinické smrti oddíl probrali noví šéfové v čele s předsedou představenstva Kozlerem a "krizovým" manažerem Konečným.
Kozler v červnu podal přihlášku do nejvyšší soutěže. A teď odstartovala i příprava. "Tím by se mělo potvrdit, že to ústecký basket myslí s účastí v lize vážně," tvrdí Pištěcký, jeden z mála hráčů, kteří z loňska zůstali. "Rozhodlo srdíčko. Jsem tady doma. Věřím vedení, že tu basket bude."
Jones, 51letý vysoký Američan tmavé pleti, vítal devět hráčů. Už půl hodiny před startem tréninku si házel na koš Ital Davide Montanaro. "Je mi 27 let, ve druhé italské lize jsem hrál za Vado Ligure," představilo se nové křídlo. "Pana Jonese znám. Je to můj přítel. V Itálii byl můj osobní trenér."
Na palubovku haly na Klíši se mezitím trousili další hráči. Pištěcký, za ním Tomanec. A pak ostatní. Englický mladší, Kramný z Opavy, mladíci Žampach, Slunéčko (Koranda se přidá v pondělí), další dorostenec i zkoušený Slovinec.
Pak mezi ně přišel Jones. V brýlích vypadal jako profesor, ale tričko bez rukávů a kraťasy odhalily, že je ve výborné kondici. Nejdřív si basketbalisty svolal do kruhu a každý musel povědět své jméno. "A teď začneme. Žádné povídání, jen práce!" zvolal rázným hlasem, který se rozléhal po celé hale.
Mluvil anglicky. "Když nerozumíte, zeptejte se mě." Asistent Jan Šedivý, loni hlavní kouč, vysvětlil: "Pan Jones říkal, ať moc nepřekládám, ať se kluci v přípravě s angličtinou poperou."
Začalo se driblingem přes celé hřiště. Popředu, pozpátku, bokem. "One, two, three. Edna, dvá, tri," snažil se rozdávat Jones pokyny i česky. Po důkladném strečinku se pilovaly útoky a bránění, běželo se od jednoho koše ke druhému. "Branit, branit," volal Američan, který žil 15 let v Miláně. Za povedené věci zatleskal.
Trpělivě vysvětloval, když ho hráči nepochopili. Cviky ukazoval s obrovským nasazením a prokládal to hereckými vložkami. "Udělám všechno, abych hráče stimuloval," pověděl později. Na stopkách pečlivě hlídal dobu hry a oddychu - na vteřiny. Konec!
Američan si hráče sezval k sobě. "Very good job!" Zatleskal. A pak si zatleskali i hráči. Ještě se podívali na scénku s povalečem. "Chceme kluky dostat do dobré fyzické formy," přiblížil Jones.
Říká, že se basketu věnuje přes třicet let. "Byl jsem hráč, kouč, měl jsem i jiné role. Chci v Česku basketbal zpopularizovat. Je to krásná republika se skvělou kulturou a příjemnými lidmi."
I on by měl pomoct klubovému rozpočtu, ale mluvit o tom zatím nechtěl. Asistent Šedivý vypozoroval: "Pan Jones je velmi komunikativní, dobře se s ním jedná. I kluci ho berou."
 Nový trenér ústeckých basketbalistů Luther Jones. |
