Mezi gratulanty stáli také Željko Obradovič, Saša Djordjevič, Dimitris Itudis či Jure Zdovc. Všechno vynikající trenéři, kteří prošli Ivkovičovou školou.
A nechyběli Theo Papalukas, Mirsad Türkcan, Dino Radja, Dražen Dalipagič, Predrag Danilovič, Vassilis Spanulis, Panajotis Fasulas...
Setkali se minulou středu v Hale míru a přátelství, která patří Olympiakosu Pireus. Právě pro tento řecký klub vybojoval Ivkovič dvě největší vítězství - euroligové tituly z let 1997 a 2012.
A teď, když Duda ve svých 73 letech oznámil odchod do sportovního důchodu, čekala ho ještě jedna trenérská mise. Exhibice mezi Olympiakosem a Hvězdami Dušana Ivkoviče. Skončila výhrou hostů 111:103.
Novak Djokovič, Željko Obradovič a Dimitris Itudis (zleva) jako hosté rozlučky Dušana Ivkoviče
Hlavním bodem programu však bylo jmenovat Ivkoviče legendou Euroligy - jako prvního trenéra vůbec. Zatím si toto označení odnesla šestice hráčů.
Dušan Ivkovič byl výborný už jako rozehrávač - stejně jako jeho starší bratr Slobodan zvaný Piva. Ale oba uspěli ještě víc coby trenéři.
U lavičky Duda strávil plných 48 let, prvních deset se učil coby asistent, dalších 38 rozdával své zkušenosti. Až byl vybrán za šéfa Světové asociace basketbalových trenérů.
Je jediným koučem, který vyhrál čtyři různé evropské poháry - a podařilo se mu to se čtyřmi různými kluby. Celkem nastřádal 28 ligových či pohárových prvenství.
Držel se zásady setrvat na stejné pozici maximálně tři ročníky, dodržel to při svém prvním velkém angažmá v Partizanu Bělehrad i při tom posledním v Anadolu Efes Istanbul. Druhý domov našel v Řecku (vedl Aris Soluň, PAOK Soluň, Panionios Atény, AEK Atény i dvakrát Olympiakos), koučoval moskevské kluby CSKA a Dynamo.
Klubové úspěchy Dušana Ivkoviče:
Nebál se riskovat pověst v menších klubech, zachraňoval Radnički Bělehrad. „A ve Vojvodině jsme začínali od nuly, ale brzy jsme se dokázali měřit s Partizanem nebo Jugoplastikou,“ cení si i menších úspěchů.
Ale ještě více se Dušan Ivkovič zapsal coby kouč národního celku Jugoslávie. Převzal ho v roce 1987 od Krešimira Čosiče - a okamžitě navázal na své zlato z univerziády.
Jeho vlast vstupovala do bouřlivé desetiletky, Ivkovič však vozil radost. Stříbro z olympijského Soulu 1988, zlato z mistrovství Evropy 1989 i z mistrovství světa 1990. A vítězný hattrick byl završen na EuroBasketu 1991. „Tehdy to bylo poprvé, co jsem si říkal, že s trénováním skončím.“ přiznal po letech.
Co Ivkoviče ranilo? Jeho tým se rozpadal stejně jako celá Jugoslávie. Chorvat Dražen Petrovič na turnaji chyběl po předchozím konfliktu se Srbem Vladem Divacem. Hned zkraje turnaje tým opustil Slovinec Jure Zdovc. Jeho krajané právě vyhlásili nezávislost a moc mu nedávali na výběr.
Přesto si Jugoslávci došli pro další titul.
Ale pak chyběli. Embargo Srbům zapovědělo účast na velkých turnajích. Ivkovič si slíbil, že výběr „zbytku“ Jugoslávie vrátí - a hned při první příležitosti v roce 1995 z toho bylo další zlato. Tým pak předal Obradovičovi, kterému pomáhal z pozice reprezentačního manažera.
ROK 1995 - chorvatští basketbalisté slaví bronz z mistrovství Evropy, na vyhlášení šampionů z Jugoslávie však nepočkali.
Nebylo to ovšem naposledy, co se Dušan Ivkovič proměnil ve spasitele srbského národního celku. Po horších časech hledala tamní federace trenéra pro EuroBasket 2009 tak dlouho, až se matador Duda uvolil.
Složil celek z mladíků. Za vůdce zvolil dvaadvacetiletého Miloše Teodosiče, šanci dostali také Nemanja Bjelica, Miroslav Raduljica a Milan Mačvan, tehdy teprve devatenáctiletý. A bylo z toho stříbro, na Španělsko tento tým neměl. Jednalo se o první setkání generace, jež vrátila Srbsko do světových finále.
Snad právě pro tyto zásluhy vynesl Dušana Ivkoviče tenisový šampion Djokovič na srbský panteon.
Před čtyřmi lety však začalo Dudovo odcházení. Restartovanou reprezentaci tehdy předal Sašovi Djordjevičovi. Loni se rozloučil s klubovou trenéřinou, letošní exhibice závěr kariéry Dušana Ivkoviče podtrhla. Ale funkci si ještě ponechal - šéfuje Radnički Bělehrad, tedy klubu, ve kterém strávil celou hráčskou kariéru.
Poslední vteřiny Dušana Ivkoviče v roli trenéra:
Prasynovec slavného vynálezce Nikoly Tesly dbal na uhlazenou image a pokud možno klidný přístup ke své profesi. Koučování podle něj není žádná věda. Spíš umění udržet chladnou hlavu a správně odhadnout své hráče i celý tým.
A že to Ivkovič s ostatními umí jedinečně, prokázal i jinak. Jeho velkou zálibou je totiž chov závodních holubů. Jeho svěřenci jsou držiteli světového rekordu.
