Letošní sezona je stejná jako všechny ostatní, a přece jiná: zakončí ji příští rok v létě olympijské závody v Aténách. Těm znojemský plavec podřizuje vše.
"Všechno, o čem se teď bavíme, je příprava na olympiádu. Už od srpna jí podřizuji každodenní trénink, všechno jede v jedné koncepci," říká Svoboda v rozhovoru, k němuž svými postřehy přispěl i trenér Jiří Kyněra.
Jeho svěřenec, český kraulařský zázrak, má v Aténách předčit někdejší páté místo Daniela Málka. Po Novém roce se odebere na soustředění do Jihoafrické republiky. Za rok by měl naplavat bezmála tři tisíce tréninkových kilometrů.
Co na to říkáte? Máte respekt z takových dávek?
Nejde o to, zda souhlasím. Musím se podřídit, abych uspěl. Jsem sice druhý na světě v krátkém bazénu, ale tohle mne nemůže uspokojit. Proto se i na tuhle práci těším a jsem přesvědčený, že mne posune někam dál. Že bude těžká, o tom není třeba se bavit. Když se chceme zlepšovat, musíme víc trénovat.
Jste velký kamarád se znojemskými hokejisty. Ti trénují hodně tvrdě. Nenapadlo vás zkusit to někdy pro zpestření s nimi?
Kdepak, jejich trénink je úplně jiný. Hodně silový, a my zase takovou sílu nepotřebujeme. Hlavně jde o to, podržet svalstvo, abych se dokázal opřít o vodu.
Máte nový tréninkový přístroj, moderní biometr. Může vám hodně pomoci?
Je to mašina za 300 tisíc korun, taková lavice pro trénink na suchu, u nás ojedinělá. Máme ji na bazénu a využíváme ji často.
O vás se říká, že máte téměř ideální kraulařský styl, vynikající techniku. Tu také ještě pilujete?
Kyněra: Máme podchyceno, že Květákův styl ještě není úplně dokonalý. Člověk si zvykne na jeho skvělou techniku a obdivuje ji, ale my vidíme i různé detaily, které je potřeba vyladit.
Svoboda: Lidé třeba nevidí způsob záběru ve druhé polovině trati, kdy plavu už úplně jinak.
Jak jste se ke svému stylu přišel?
V mládí jsem určitě nemyslel, že mám extra talent. Trénoval jsem jako každý jiný, a snažil jsem se poslouchat, co mi tluče do hlavy trenér.
To je všechno? Jistě takhle naslouchali i další plavci. Proč vy jste nejlepší?
Také jsem nebyl hned fantastický. Důležité je mít cit pro vodu. To se pozná, trenér to dokáže rychle odhalit. Třeba teď je velkým talentem ve Znojmě Michal Rubáček, ten také plave moc pěkně. Říkáme tomu, že slyší vodu. Není v něm žádná křeč.
Olympiáda vás čeká už příští rok, ale všeobecně se ví, že trenér do vás hlavní naděje vkládá až pro olympijské hry 2008. Tam má nastat váš vrchol. Jak se s tímto vědomím motivujete na nejbližší závody, na každodenní práci, když váš cíl je vzdálen pět let?
Když se něco povede příští rok na olympiádě, je tady velká šance, že se dokážu posunout za další čtyři roky o další kus. Takže každý další závod je pro mne takovým mezičasem, podnětem, šancí se zlepšit. Mne nemotivují jenom časy, ale to, že nejsem první. Až budu první na světě, nebo až budu první na světě celý jeden rok, tak se nad motivací možná zamyslím. Pak teprve to bude ono. Zatím necítím žádné uspokojení z toho, co mám za sebou. Jistě, druhé místo v krátkém bazénu je fantastický úspěch pro republiku, pro Znojmo i pro mne, ale vím, že mám daleko na víc.
Kyněra: Vytvořili jsme speciální tréninkovou skupinu, v níž jsou s Květákem ještě Michal Rubáček, Tomáš Nesyba a moje dcera Kristýna. Ti tři přerušili školu a jedou s námi naplno. Navzájem se obohacujeme a tlačíme dopředu.
Olympijské páté místo Daniela Málka je vaše nynější laťka?
Svoboda: Ano, je to tak, dáváme si laťku do finále, pak do šestého místa.
Kyněra: Malý ten, kdo malé cíle si dává.
