30letý sympaťák toho už v životě zažil dost. Před šesti lety ho při tréninku na silnici srazilo auto tak, že mu lékaři pár hodin po havárii dávali padesátiprocentní šanci na přežití. Od loňska vozí do rodného Brna medaile ze světových i evropských šampionátů, triumfoval i ve Světovém poháru.
A úspěchy na mezinárodních oválech ho poslaly za životním dobrodružstvím – Bábka si společně s pěti dalšími Evropany pozvali japonští pořadatelé kultovních závodů v keirinu. „Byl jsem na hodně místech, ale tohle jsem nikdy nezažil,“ vykládá český reprezentant o čtyřměsíční asijské misi, ze které se před týdnem vrátil domů.
Mistr Evropy v keirinu většinou bydlel ve spartánských podmínkách, poznával tamní kulturu. „Vycítil jsem, že Japonci jsou rasisti. Ve vlaku si k vám nepřisednou, nechají vedle vás dvě volná místa,“ líčí Bábek. „Pár jedinců se s vámi nadšeně baví, ale ostatní se vás bojí,“
A když se dal český dráhař do řeči s tamními obyvateli či závodníky, zarazil se znovu. „Japonci si potrpí na vyjadřování emocí. Když se mezi sebou baví, vyjadřují zájem a součinnost na komunikaci,“ popisuje Bábek a opět názorně předvádí, kterak Japonci oceňují úspěch nebo jak se diví.
Třicátník z Moravy ale na japonských ostrovech především trénoval a závodil v drsných podmínkách. „Na závodišti to vypadalo jako ve vězení, vše bylo obehnané ostnatými dráty. Bydlíte na ubytovně a u brány musíte odevzdat vypnutý telefon a počítač, čímž končí kontakt s okolním světem.“
Proč? Aby cyklisty nemohli ovlivňovat sázkaři. „Japonci jsou šílení gambleři,“ prohodí Bábek. Tamní vláda také hazard donedávna striktně regulovala. Jednou z výjimek byly a jsou cyklistické závody, které přenášejí i národní televize.
Při japonském keirinu se závodí na velkých asfaltových dráhách, které nezřídka zkrápí vytrvalý liják. Devítka jezdců, což je o tři více než při mezinárodních podnicích, se pro lepší odlišení navlékne do výrazných jednobarevných dresů. „Někteří už v obličeji vypadají jako magoři,“ rozesměje se český vyslanec. Řada Japonců si pod dres narve mohutné chrániče, které například používají hokejisté. Stehna si zase vycpou molitanem. „Je ale pravda, že v každém druhém závodě se někdo rozseká,“ poví Bábek. „Když jedete dopředu, musíte počítat, že dostanete nějakou hlavičku.“
První tři závody si Čech zvykal na až brutální styl závodění, dojížděl poslední a fanatičtí fandové na něj výhrůžně hulákali: „Babeku, go home!“ Nakonec ale dvojnásobný medailista z dubnového mistrovství světa ovládl 14 jízd, pravidelně postupoval do finálových rozjížděk, získal si respekt soupeřů.
I když respekt, ten je v Japonsku všudypřítomný. „Po dojetí do cíle na vás čekají závodníci z dalších kategorií, vezmou vám kolo s helmou. Vítěz dostane tašku s devíti flaškami, se kterými obejde všechny soupeře, které porazil, a ukloní se jim,“ přibližuje brněnský rodák. A že vás předtím konkrétní borec blokoval nebo do vás vrazil? „Vždycky se vám omluví, ale v duchu si o tom myslíte svoje,“ směje se Bábek, jenž si v Asii i celkem solidně vydělal.
Přestože po počátečních investicích a prvotních nezdarech prodělával čtvrt milionu korun. „Zajištěný na furt ale nejsem,“ podotýká Bábek. „Platíte si překladatele, částečně cesty, odeslání kola a taky vám hned strhnout daň 25 procent,“ dodá. Do Asie se ale chystá i za rok, na jaře s tamními organizátory totiž podepsal dvouletou smlouvu.
Nyní svoje zkušenosti chce prodat na mistrovství Evropy, které se koná za tři týdny v Berlíně. „Stáž v Japonsku mě posílila a já tam jen trénoval. Možná až moc,“ zauvažuje chlapík z Dukly Brno. „Zároveň vám to i dodá klid. Mezinárodní keirin je oproti tomu super bezpečný. Nestane se vám v něm, že dostanete nějaký blok nebo hlavičku.“
