Když těsně před koncem úvodní desetiminutovky zvýšil rozehrávač Velenský vedení nováčka Mattoni NBL na patnáct bodů (34:19), vládla v hale euforie. Jenže pohodová atmosféra v domácím táboře příliš dlouho nevydržela. Trnka s Amesem rozjeli hned na začátku druhé části hry šňůru hostů 16:2 a Sadská pomalu začala ztrácet dech.
"Hráči přestali plnit taktické pokyny. Upustili jsme od toho, co jsme dokázali dělat v první čtvrtině a přinášelo nám to úspěch," posteskl si Hybler. O co přesně šlo?
"Na začátku zápasu jsme velice tvrdě bránili a vyráželi do rychlých protiútoků. V postupném útoku jsme pak chtěli co nejčastěji vnikat pod koš, protože si myslím, že soupeřovi hráči byli trochu pomalejší než my. Toho jsme chtěli využívat, ale bohužel si hráči mysleli, že máme nahráno a na hřišti předváděli něco úplně jiného."
Domácí basketbalisté chtěli i nadále pokračovat v ofenzívních manévrech, jenže se spoléhali především na střelbu z perimetru. A ta jim krutě nevycházela. Během zápasu vystřelili celkem čtyřiatřicet trojek, ovšem trefili jen pět (14,7%!). Šebek proměnil jedinou z devíti pokusů, Velenský dokonce ani jednu ze sedmi!
"Znovu opakuji, že hráči měli za úkol najíždět pod koš a střílet z krátké vzdálenosti, ale každý si chtěl vystřelit trojku a protože se nám navíc vůbec nedařilo, zápas nakonec dopadl tak, jak dopadl. S tak mizernou střelbou se skutečně těžko vyhrává."
Druhou čtvrtinu Sadská prohrála 14:35. Hybler se o přestávce snažil svým hráčům důrazně připomenout, co po nich na palubovce vyžaduje, ale ani to nepomohlo.
"V šatně jsme hodně zvýšili hlas a znovu jsme hráčům řekli, co po nich chceme, jenže na hřišti už jsme se k tomu bohužel nedokázali vrátit," konstatoval domácí kouč. Kde lze hledat vysvětlení?
"Naše útočně laděné družstvo nemá moc chuti se prát a chodit do tvrdých soubojů, které bolí. Jestliže je navíc pod soupeřovým košem takový pivot, jakým je Trnka, tak si tam pro ránu skoro nikdo nejde. Všichni to raději zvednou z trojky."
Nevydařené střetnutí s Pardubicemi bude mít v Sadské dohru. "Zítra si pustíme video a něco si k tomu řekneme," podotkl Hybler.
S tím, že by se myšlení hráčů okamžitě změnilo, však nepočítá. "Je to spíš běh na dlouhou trať. Hráči mají určité herní návyky a než se nám je podaří změnit, chvíli to potrvá. Když hrajeme dobře, jsme schopni porazit téměř kohokoliv, ale v momentech, kdy se na nás soupeř dotahuje, tak se hráči vracejí ke svým starým návykům a zapomínají na to, co po nich chceme."
Nováček nejvyšší soutěže čekal na své první vítězství až do 14. kola, v němž na své palubovce přesvědčivě přehrál Ústí. Poté dokázal zvládnout i důležité utkání na půdě brněnského Handicapu a v tabulce s ním bodově srovnal krok.
Jenže po sobotním 17. kole je opět všechno jinak. Sadská doma prohrála s Pardubicemi a protože Handicap dokázal přivést cenné dva body z Ústí, Hyblerův tým se Brnu znovu dívá na záda.
"Po vítězství v Brně tady všichni byli v euforii. Na zápas s Pardubicemi jsme se dobře připravili a já jsem se domníval, že ho zvládneme. Místo toho jsme však dostali pořádně za uši, což je v naší situaci velice nepříjemné. Možná je to horší, než kdybychom prohráli s Handicapem," přemítal Hybler
"Byli jsme na koni a výhra nad Pardubicemi měla celý tým uklidnit. Místo toho nás však průměrný soupeř vyškolil, což je z hlediska psychiky velice nepříjemné. Přesto je třeba vidět, že do konce sezony zbývá ještě spousta zápasů a my máme čas všechno napravit."
