Ne, ani v takovou vypjatou chvíli se od sebe Dorothea Wiererová a Lisa Vittozziová neodstěhovaly.
„Rozhodně to není tak, že bychom teď s Lisou na sebe přestaly mluvit,“ ujišťovala Wiererová v Oslu před rozhodujícím soubojem. „Vycházíme spolu dál dobře. Užíváme si, že jsme obě tak vpředu. Ale potom se pokusíme jedna druhou na trati porazit. Jsme obě tvrdohlavé.“
Ona, ta starší a zkušenější, nakonec bitvu o glóbus vyhrála. Kdo by tomu ještě o devět dní dříve věřil?
Tehdy, těsně před koncem šampionátu v Östersundu, byla Dorothea Wiererová stále bez individuální medaile, navíc místo ženské štafety ulehla do postele s žaludečními problémy. „Úspěchy na vrcholných akcích mi prostě nejsou souzeny,“ posteskla si.
Následujícího rána se však cítila lépe, postavila se tedy na start hromadného závodu - a ve sněhové vánici si v něm uháněla pro svůj první titul mistryně světa! „Připadalo mi to celé neskutečné,“ líčila.
V pořadí poháru se díky tomu dotáhla na dosud vedoucí Vittozziovou. Na finále do Osla přicestovaly obě s 852 body na kontě.
Vittozziová už dříve o Holmenkollenu hovořila jako o svém nejoblíbenějším středisku. Ale tentokrát jí nepomohla ani hudba, kterou se před startem uklidňuje. Na konci sezony, během níž se poprvé ocitla na špici biatlonového pelotonu, byla fyzicky a psychicky příliš vyčerpaná.
Ve sprintu minula pět terčů, ani nepostoupila do stíhačky. A v nedělním hromadném závodě na úvodních dvou ležkách znovu pět chyb!
Wiererová naopak vykládala: „Nepřipouštěla jsem si žádný tlak. Nepočítala jsem body, jen jsem se soustředila na to, abych dobře běžela a střílela. V biatlonu se musíte naučit akceptovat, že dobré a zlé dny se střídají.“
V hromadném závodě si mohla dovolit prohrát s Vittozziovou i o sedm příček.
Když projely cílem na 11. a 12. místě, bylo vše jasné.
Pohlédly na sebe, usmály se, objaly.
Wiererová triumfovala v konečném pořadí poháru s převahou 22 bodů a děkovala za titul právě i Vittozziové. „Od chvíle, co se Lisa o tolik zlepšila, posouvá dál i mě. Mám se v tréninku s kým porovnávat.“
„Lucky Luke na lyžích,“ přejmenoval šampionku německý list Bild. Nejrychlejší střelkyni v poháru přirovnal k nejrychlejšímu pistolníkovi Divokého západu.
Wiererová se do absolutní špičky prosadila relativně pozdě, neplatila dříve za tréninkového dříče. „Ničeho nelituji. Na rozdíl od mnoha sportovců jsem si víc užila mládí,“ říká. Ovšem už čtyři roky je vdaná, u oltáře řekla ano o 12 let staršímu sportovnímu manažerovi Stefanovi Corradinimu.
Jaká je tedy královna biatlonistek nyní?
„Dost roztěkaná, ale v pohodě,“ povídá Veronika Vítková.
„99 procent času jsem veselý člověk,“ říká o sobě Wiererová.
„Doro? Zbožňuju ji. Za to, jaká je s ní sranda, i za to, jak rychle střílí,“ tvrdí Tarjei Bö.
„Umí hned říct, co si myslí. A je i lehce šílená,“ vykládala o ní v minulosti Gabriela Koukalová.
Jak se ta šílenost projevuje? „Pořád vibruje jako mobil. Nevydrží chvilku v klidu,“ říká Vittozziová.
Loni navrhla Wiererová vlastní řadu oblečení, byla hostem v paddocku Ferrari na formuli 1, projížděla Itálii na kole, zásobovala fanoušky sexy fotkami ze sicilských pláží - a bylo toho ještě mnohem víc.
ŠAMPIONKA A MAJITELKA GLÓBU. Dorothea Wiererová slaví titul mistryně světa v Östersundu (vlevo) a celkové vítězství ve Světovém poháru v Oslu.
Třetího dubna oslaví 29. narozeniny. „Už letos jsem byla nejstarší v týmu. Musíme o tom mluvit?“ zasměje se. „Stále si připadám mladá. Ale čas, kdy opustím biatlon, se blíží. Život rozhodně není jen biatlon.“
Anterselva, kde strávila nesčetně tréninkových hodin, hostí v příští sezoně mistrovství světa.
„To bude ideální místo na loučení,“ soudí.