Reformní komise (skrývá se za zkratkou CIRC) se také domnívá, že doping je v cyklistice stále hojně rozšířeným nástrojem na vylepšení výkonu.
„UCI brala Armstronga jako popovou hvězdu. Jezdce se statutem celebrity, který dělal cyklistiku atraktivnější,“ uvádí komise ve své zprávě. „Přišel navíc v perfektní dobu,“ připomíná komise období, kdy cyklistika potřebovala velkou hvězdu po Tour de France 1998, která byla opředena dopingovými skandály. A Armstrong, jenž se navíc vracel ke sportu po úspěšném boji s rakovinou, byl ideálním adeptem.
V roce 1999 navíc Američan vyhrál první ze souvislé řady sedmi titulů na Tour. Právě tehdy během nejslavnějšího světového závodu byl však pozitivně testován na kortikosteroid, medikament, který nebyl oprávněný užívat. A UCI už tehdy přivřela oči, aby problém vyřešila, když akceptovala zpětně datovaný lékařský předpis.
„Spáchali tak závažné porušení svých povinností, mezi něž patří, že mají řídit sport korektně,“ připomíná CIRC.
Ačkoliv zpráva jasně potvrzuje, že mezi Armstrongem a UCI byla pevná a zcela mimořádná vazba, nepodařilo se potvrdit spekulace o tom, že Armstrong za podobné ústupky unii platil, přestože z toho byl v několika případech podezřelý a nařčený.
Právě samotná UCI - během Armstrongovy éry vedená Heinem Verbruggenem a poté Patem McQuaidem - nese podle zprávy obrovský díl viny na tom, jak nedůvěryhodným sportem se cyklistika stala. A to hlavně proto, jakým způsobem kryli Armstronga, ačkoliv měli vážné důvody k tomu, aby pro ně byl podezřelý z dopingu.
Podle zprávy navíc UCI dobře věděla, že v 90. letech minulého století byl doping v cyklistice všudypřítomný a silniční cyklistiku zamořilo EPO. Jenže UCI ledacos tolerovala a doping viděla jako problém teprve tehdy, když ohrožoval zdraví jezdců. „Pronásledování podvodníků bylo vnímáno jako hon na čarodějnice, který by mohl poškodit pověst cyklistiky a její image,“ stojí ve zprávě CIRC.
Nezávislá komise nepřichází sice s žádnými konkrétními a závažnými odhaleními, co se týká dopingu, ale její tříčlenný tým se domnívá, že je i v dnešní cyklistice hojně rozšířený. Tuto domněnku potvrdil jeden ze svědků, jichž v rámci vyšetřování prověřila CIRC dohromady 174. Byli mezi nimi i velká jména dopingových hříšníků a současných funkcionářů jako jsou Alexandr Vinokurov či Bjarne Riis, ale také samotný Armstrong i současná hvězda a vítěz Tour de France 2013 Chris Froome.
Nejmenovaný svědek, označovaný však za respektovaného, odhadl, že přibližně 90 procent jezdců dopuje a „tři až čtyři špičkové stáje mají všeobecně rozšířenou pověst podvodníků“. Podle CIRC tzv. dopingoví lékaři pomáhají s dopingem jezdců a vše se děje mimo kontrolu týmů. Jezdci se navíc již adaptovali na vylepšené metody a testování dopingu.
Nyní prý užívají mikrodávky, aby se tak vyhnuli odhalení, přesto tak mohou vylepšit svůj výkon asi o tři až pět procent, což je výrazně méně než v éře EPO, díky němuž bylo možné výkon povýšit až o 15 procent.
Komise byla ustanovena loni v lednu na popud samotné UCI v čele s Brianem Cooksonem, jenž se stal prezidentem v září 2013. CIRC má za úkol vyšetřovat problémy, jimž UCI v minulosti čelila. Hlavní problematikou jsou pak dopingové skandály ve snaze cyklistiku od dopingu časem zcela očistit. I proto nyní zaslala UCI dlouhý výčet doporučení, jak opět o něco vylepšit antidopingovou strategii.
