Jako první slovenská tenistka v historii bude bojovat o grandslamovou trofej. "Tohle je sen!" rozplývala se. Na několik vteřin se snesla na rozpálený kurt v aréně Roda Lavera, tváře zakryla dlaněmi, smála se a nevěřícně kroutila hlavou. I na slzy došlo, když jí v šatně gratulovala Marion Bartoliová, vítězka loňského Wimbledonu. Ale byly to slzy štěstí.
V osmifinále sfoukla Mariu Šarapovovou, v semifinále se nezalekla negativní bilance z předešlých zápasů a Agnieszku Radwaňskou zničila 6:1, 6:3. V jedné chvíli vedla nad světovou pětkou dokonce 6:1, 4:0. Vzápětí Polka vyhrála dva gamy v řadě...
"Emoce se mnou trochu cloumaly, ale nic jsem nedala najevo," vypravovala v konferenčním hovoru se slovenskými médii. Navzdory svému fyzickému handicapu - rodačka z Bratislavy měří pouze 161 centimetrů - bušila do soupeřky extrémní silou. Skvěle se pohybovala. Dokonale vykrývala kurt.
Dosud se nejdál dostala před pěti lety na Roland Garros, v Paříži hrála semifinále. V sobotu ji u "protinožců" čeká finálová premiéra. Nasazená dvacítka vyzve k souboji zkušenou Li Na.
Číňanka bude na titul v Melbourne útočit už potřetí - jenže zarputilá Slovenka je "v laufu". Fanoušci kvůli ní ponocují. Sociální sítě jsou zaplaveny bojovnými vzkazy. "Ještě nekončíme. Polská stěna spadla, další bude čínská zeď," zní jeden z nich.
Bývalý slovenský tenista Dominik Hrbatý jí vzkázal: "Pojď, Domčo! Chci na Slovensku legendu." Pouze Miloslav Mečíř, díky olympijskému triumfu v Soulu 1988 nejslavnější Slovák s raketou, si před lety zahrál ve dvou grandslamových finále. Na US Open 1986 ani v Melbourne 1989 neuspěl. Překoná ho Cibulková?
Takovými myšlenkami se zatím slovenská "motorová myš" nezabývá. Užívá si euforii. Na dotaz rozhlasového moderátora, jestli se její současné pocity dají srovnat se sexem, odpověděla se smíchem: "Nevím, jestli mám špatný sex. Ale tohle je ničím nedosažitelné."
